„Proč zdravotníkům navýší platy méně než ostatním?“ Odbory hrozí stávkami
Nespokojené odbory
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Odbory a další organizace nemocnic, lékařů či pacientů žádají zvýšení výdajů na zdravotnictví na devět procent HDP. Nyní dává Česká republika méně než sedm procent. Třináct organizací o tom v pondělí informovalo na společné tiskové konferenci. Fakt, že ministr chce zdravotníkům platy navýšit méně než ostatním státním zaměstnancům, považují za skandální, a chystají stávky. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jde každý rok do zdravotnictví více peněz.
„V nemocnicích se stále masivně porušuje zákon, falšují se výkazy práce a páchají se další podvody,“ dodal předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel. Fakt, že ministr chce zdravotníkům platy navýšit méně než ostatním státním zaměstnancům, považuje za skandální. Engel byl v letech 2010 a 2011 tváří protestů lékařů Děkujeme, odcházíme. Další protesty chystají organizace i teď, podrobnosti chtějí sdělit na konci srpna.
„Odbory po tvrdých vyjednáváních opakovaně prosadily zvýšení platů a mezd, což mohlo zastavit odchod některých zaměstnanců z nemocnic. Je třeba pokračovat ve zvyšování platů a mezd, aby se vrátili i ti, kteří už odešli,“ dodala Žitníková. Ministr v neděli v ČT uvedl, že zaměstnanci státních nemocnic dostanou příští rok přidáno nejvýše dvě nebo tři procenta.
Podle Žitníkové chybí v nemocnicích asi 5500 sester a dalšího personálu, aby mohl být naplňován zákoník práce a další předpisy.
Peníze navíc by se podle návrhu odborů měly získat na rezervních účtech zdravotních pojišťoven, kde leží 55 miliard korun. Peníze podle organizací chybí zejména v menších nemocnicích, nemocnicích následné péče a pro domácí péči, kterou poskytují také charitativní organizace.
Podle Petra Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic by bylo pro zachování péče ve stejném rozsahu jako letos potřeba navýšení nemocnicím o 12 procent. „Tři procenta bude inflace. Jenom pro navýšení mezd o deset procent by bylo potřeba zvýšení plateb od pojišťoven o šest procent,“ uvedl. Nemocnice se často dostávají do finančních problémů. V médiích se objevily například případy nemocnice v Rumburku na Děčínsku, kterou město poslalo do insolvence, v Litoměřicích, kterou zvažovalo prodat.
Společné prohlášení vydaly Asociace českých a moravských nemocnic, Charity ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Gratia Futurum 913, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, České lékařské komory, Svazu pacientů ČR, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a Rady seniorů ČR. O jednání žádají i premiéra Andreje Babiše (ANO).
ČR teď dává na zdravotní péči zhruba 6,8 procenta HDP. „To číslo je iluzorní, protože peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Reálně je to tak asi o pětinu méně,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Stát by měl podle ní navýšit aspoň na 1600 korun měsíčně i platbu pojistného za státní pojištěnce, jako jsou důchodci, nezaměstnaní a děti. Letos platí pojišťovnám za každého 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu.
„Od roku 2016 do nemocnic šlo navíc 38 miliard, celkově jde do zdravotnictví mezi 20 a 25 miliardami ročně navíc, v příštím roce 22 miliard. Není to tak, že bychom nějak škrtili zdravotnictví. Jde tam stále víc peněz,“ řekl dnes novinářům Vojtěch. Odbory podle něj jednají nátlakově každý rok.
