Dohoda TTIP, která vyvolávala obří demonstrace, je na summitu znovu na stole

TRANSATLANTICKÁ DOHODA

Dohoda TTIP, která vyvolávala obří demonstrace, je na summitu znovu na stole
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Svět

Ladislav Šustr

Velkou bouři nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden. Důvodem je snížení zejména německé ekonomiky na Čínu. Analytik Petr Bartoň pro Echo24 uvedl, že pokud má dohoda obstát, tak bude muset být daleko lépe vykomunikovaná a zaměřená bude nejspíše na energetiku. V opačném případě může být znovu předmětem protikapitalistických demonstrací.

Transatlantické obchodní a investiční partnerství měla být dohodou, která usnadní volný obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Podle deníku Handelsblatt by dohodu nyní chtěl projednat na čtvrteční summitu Evropské unie v Bruselu německý ministr financí Christian Lindner. Chce tím snížit závislost Německa na čínské ekonomice. Dohodě by nahrávala i ruská invaze na Ukrajině, která sblížila Evropskou unii a Spojené státy nejvíce za poslední roky.

„Měli bychom obnovit jednání o transatlantické dohodě o volném obchodu. Zvlášť nyní v krizi se ukazuje, jak je důležitý volný obchod s partnery ve světě, kteří sdílejí společné hodnoty,“ uvedl Lindner pro deník. Ministr zároveň uvedl, že by se státy měly poučit ze zkušeností, které přineslo projednávání v minulosti.

Dohoda totiž byla pod obrovskou vlnou kritiky a zejména levice upozorňovala na to, že se dohoda mezi státy utajuje a není jasné, na čem se dohodly. Hlasitě protestovali zejména zemědělci, protože v rámci minulé smlouvy mělo být i sjednocení bezpečnosti potravin. Objevila se tak varování, že dohoda o volném obchodu přinese „chlorovaná kuřata“, tedy drůběží maso očištěné chemickými látkami. To je totiž v Evropské unii zakázané.

Právě nedostatečná transparentnost při vyjednávání vyhnala lidi do ulice a zejména v německých městech proběhly masové protesty. To je příklad září roku 2016, kdy v sedmi německých městech vyšlo do ulic 150 tisíc lidí. Kromě plánované dohodě TTIP jim vadila také dohoda s Kanadou, tedy tzv. CETA.

Původní snaha ale nebyla zavést chlorovaná kuřata, ale snížit jednotlivé tarify, sjednotit regulační normy a zavést tím vyšší zisky a prosperitu. Na stejných principech by podle Lindnera měla stát i nová dohoda. Ta má totiž větší potenciál v současné době, než tomu bylo před válkou a také během prezidentování Donalda Trumpa v čele Spojených států.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně bylo v minulosti obrovskou chybou, že TTIP nebyla dostatečně marketingově zvládnutá. „Jednání byla navýsost tajná, dokonce i významní státní představitelé směli dílčí dohody vidět jen na chvíli a bez mobilu, a tak se protikapitalistickým silám povedlo přesvědčit ulici, že jde o prodej státu velkým korporacím, na úkor ochrany spotřebitelů, planety, a zvířátek,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Nová dohoda by se tak dle něj měla zaměřit raději na jiný název. „Stále však platí, že hlavní otázkou příštích let euroamerické obchodní výměny nebudou nutně cla. Ta jsou obecně nízká, skrze Světovou obchodní organizaci, ačkoli pro některé zboží přetrvávají zvýšené celní sazby, i kvůli obchodním přím o státní dotace do Boeingu a Airbusu na obou stranách Atlantiku. Jakkoli je to pro postižené sektory zásadní, a určitě by další snížení obchodních bariér pomohlo, stále by to neřešilo ty nejpalčivější otázky,“ řekl dále Bartoň.

Závažné otázky jsou dle něj dvě. Tedy že dnešnímu rozvoji obchodu nebrání tak celní tarify, jako regulace skrze umělé normy. Druhou otázkou je, zda Spojené státy budou ochotné Evropě pomoci se odvázat od ruských energií. Spojené státy totiž v současné době tolik Evropskou unii nepotřebují. Navíc by to znamenalo obrovské investice do těžebních a transportních kapacit.

„Formální dohoda v tomto směru by trvala několik měsíců, tím už by do válečného dění příliš nevstoupila. Spíše tedy můžeme čekat nějakou poloformální proklamaci transatlantické spolupráce spíše na energetické úrovni, než že by obě strany chtěly znovu otevřít otázku chlorem desinfikovaného kuřecího masa,“ dodal Bartoň.