Maďarský parlament dal vládě právo vládnout dekrety. Zákon platí do skončení pandemie

Maďarský parlament dal vládě právo vládnout dekrety. Zákon platí do skončení pandemieNOVÉ
Maďarský premiér Viktor Orbán Foto:

Zdroj: Shutterstock

Svět

Nový zákon v Maďarsku

Echo24

Maďarský parlament v pondělí podle očekávání schválil zákon, který podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři. Premiér Viktor Orbán i prezident János Áder slíbili, že zákon bude platit jen do doby, než skončí šíření pandemie.

Maďarský parlament v pondělí hlasy 137 poslanců proti 53 stvrdil zákon, který dává kabinetu premiéra Viktora Orbána mimořádné pravomoci. Ke schválení stačila podpora dvoutřetinové většiny, tedy 133 zákonodárců, což je přesně počet, kterým politická aliance vládnoucí strany Fidesz premiéra Orbána a jejich partner Křesťanská demokratická lidová strana disponují. Výsledek tak ukazuje, že pro nový zákon hlasovalo i několik poslanců opozice. Krátce po souhlasu parlamentu přidal podpis pod normativní akt prezident János Áder, a zákon tak vstoupí v platnost už v úterý.

Nutnost přijetí opatření, která právní předpis obsahuje, vláda zdůvodňuje potřebou operativně čelit nynější pandemii spojené s koronavirem. „Nemůžeme reagovat rychle, když musíme podstupovat sáhodlouhé debaty a složité legislativní procesy. A v době krize a epidemie mohou rychlé reakce zachraňovat životy,“ řekl Orbán ve vysílání o národního rádia Kossuth.

Kritici však už od zveřejnění návrhu poukazovali na nebezpečí časové neomezenosti mimořádných pravomocí. Zneužitelná je podle nich také možnost uvěznit novináře až na pět let za údajné záměrné šíření nepravdivých nebo poplašných zpráv o koronaviru. Opozice se tak ještě během pondělí snažila do zákona několik pozměňovacích návrhů, které ale Fidesz všechny odmítl. Poslanci vládní strany během pondělního jednání opozici ujišťovali, že zákon se vztahuje pouze na nutná opatření v souvislosti s koronavirem a nejde o trvalé zmocnění vlády k mimořádným krokům.

Prezident Áder ale důrazně odmítl varovné hlasy poukazující na to, že zákon není časově vymezený a že Orbánově vládě poskytuje neomezené pravomoci. „Zákon je účinný pouze do skončení epidemie a pravomoci kabinetu jsou v něm jasně specifikované,“ prohlásil šéf státu. To ostatně na na pondělním zasedání parlamentu slíbil i premiér Orbán. Po skončení výjimečného stavu budou podle šéfa kabinetu všechna práva vrácena do původního stavu, upozornil server Index. Výjimečný stav bude ukončen v okamžiku, kdy maďarská vláda uzná, že nebezpečí už pominulo.

Podle Indexu může vláda v současnosti pozastavit uplatňování jakéhokoliv zákona, pokud dokáže odůvodnit, že jde o úkon nezbytný pro ochranu před šířící se pandemií koronaviru nebo který vede ke zmírnění následků. Opatření se v Maďarsku přezdívá „koronavirový zákon“. Jedna z obav kritiků je například ta, že Orbán již v letošním roce nesvolá zasedání parlamentu, která je ale lichá i proto, protože na základě podání žádosti jedné pětiny poslanců je předseda parlamentu László Kövér povinen parlament svolat.

Návrh také mimo jiné zakazuje konání voleb během trvající epidemie. Na parlamentní volby, jak se obává opozice, se nevztahuje. Volby do parlamentu se v Maďarsku uskuteční až v roce 2022, takže jsou obavy opozice podle serveru Index liché. „Koronavirový zákon“ se vztahuje na předčasné volby a referenda.

Přijatý maďarský zákon má v Evropě mnoho kritiků. Německá média například tvrdě kritizují premiéra Orbánam který podle nich ničí demokracii a nestoudně využívá koronavirus, aby rozšířil svou moc. Podle serveru magazínu Der Spiegel už Maďarsko politicky vůbec nepatří do Evropy.

„Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán svůj politický talent bohužel využívá k tomu, aby zničil maďarskou demokracii, kterou kdysi pomáhal vybudovat,“ je přesvědčen deník Frankfurter Rundschau. „S odkazem na pandemii posílá parlament na časově neomezenou vynucenou pauzu a vládne pomocí dekretů.“

„Nemůžete dát vládě zcela neomezený mandát,“ upozornila například podle listu The Guardian spolupředsedkyně maďarského helsinského výboru Márta Pardaviová. „Zákon by vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv,“ řekl David Vig z organizace Amnesty International deníku The Guardian.

Proti schválenému zákonu se postavila mimo jiné i česká europoslankyně Radka Maxová (za ANO), která už v polovině března zaslala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis s výzvou, aby zakročila proti neústavnosti daného zákona. Za to sklidila Maxová kritiku od některých maďarských europoslanců. „Kritiku jsem očekávala, nicméně za důvody, které vedly k mé iniciativě a jsou uvedené ve zmiňovaném dopisu, si stojím,“ uvedla Maxová v reakci pro Echo24. „K obsahu dopisu se připojilo 75 mých kolegů napříč frakcemi,“ zmínila Maxová, jakou podporu má její výzva pro šéfku EK.

„Koronavirový“ zákon nyní rezonuje i na české politické scéně. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh ministerstva obrany posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor Parlamentu právě k aktuálnímu dění v Maďarsku. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že se materiál nebude projednávat nyní, když je v ČR nouzový stav. Materiál se nebude projednávat ani podle premiéra Andreje Babiše (ANO).

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články