Německým ulicím vládne jídlo, které před padesáti roky nikdo neznal

APETIT NĚMCŮ

Německým ulicím vládne jídlo, které před padesáti roky nikdo neznal
Němci si kebab oblíbili Foto: Shutterstock
2
Panorama

Echo24

Když před padesáti lety, 2. března 1971, začal turecký "gastarbeiter" Mahmut Aygün ve své berlínské restauraci Hásir poprvé servírovat pita chléb, který plnil kořeněnými plátky masa grilovaného na rožni, zapsal tak berlínskou čtvrť Kreuzberg do historie rychlého občerstvení. Jeho pokrm dostal jméno döner kebap.

Tento termín vznikl z tureckého döner kebap, což v doslovném překladu znamená "točit masem." Samotný pokrm v podobě marinovaného masa opečeného na rožni znali Turci už v 19. století. Aygünův geniální nápad spočíval v tom, že toto tradiční turecké grilované jehněčí, které se podávalo na talíři s rýží, zabalil do pita chlebu a umožnil tak zákazníkům, aby se do něj zakousli hned u stánku. Navíc přidal omáčku (zprvu jogurtovou), bez které prý Němci nejsou schopni pozřít žádné maso. Sláva döner kebabu se začala rychle šířit.

Během dalších dvaceti let se tento pokrm vypracoval do pozice nejprodávanějšího německého fastfoodu, když za sebou nechal nejen slavný berlínský curry wurst, ale i americký burger. V současné době je kebab k mání víceméně v kterémkoliv německém městě v jakoukoliv denní či noční dobu, přičemž ekonomové odhadují, že v celém Německu funguje na 15 tisíc kebabových fastfoodů, které živí 50 tisíc lidí a jejichž roční obrat přesahuje dvě miliardy eur. V Německu je dnes prodáváno denně kolem 2,2 milionu dönerů.

Pokrm, který se dnes běžně vyrábí i z telecího a kuřecího masa, mezitím dobyl další evropská města včetně těch českých. Hlad po dozlatova opečeném döneru živí celou síť dodavatelů kořeněného masa na špízech, které běžně váží od deseti do 80 kilogramů. K pokrmu se dnes kromě tradiční jogurtové přidává i bylinková, česneková či pálivá omáčka.

Maso, které se peče na svislém špízu, se na rozdíl například od řeckého gyrosu krájí na velmi tenké plátky. Přesto, že se podává s čerstvou zeleninou, není döner žádný zázrak zdravé stravy. Dietologové mu vyčítají zejména to, že je příliš slaný a tučný. Občas se vynoří i problém okolo dodržování hygienických norem.

Otec döner kebabu Mahmut Aygün, který do Německa přišel v pouhých 16 letech a který zemřel v roce 2009 ve věku 87 let, na svém originálním nápadu nezbohatl. Nedal si jej totiž patentovat. Jeho vynález mu však zaručil nesmrtelnost a dodnes "živí" desetitisíce lidí - nejen noční hladovce, ale i mnoho lidí tureckého původu, kteří by jinak v Německu a dalších evropských zemích jen stěží sháněli práci. Díky Aygünovi se dnes döner kebab prodává i v jeho rodné zemi - zahraniční turisté se bez něj zkrátka nedokázali obejít.

V ČR, kde tento pokrm také zdomácněl, se od tureckého originálu liší hlavně přidáním salátu, rajčat, okurek či zelí a omáčky s majonézou a jogurtem.