1 první indočínská válka

Válka, o které se nemluví. Padly v ní přitom stovky Čechů a Slováků

, NOVÉ

Témata: , ,

O první indočínské válce se v českém prostředí příliš nemluví. O to víc překvapí fakt, že v Československu zanechala drsnou stopu. Ve válce, vedené mezi francouzskou koloniální správou a Ho Či Minovou Ligou za nezávislost Vietnamu, totiž zahynulo v bojích nejvíce Čechů a Slováků od skončení druhé světové války – více než 300. Celkem se mezi lety 1948 až 1954 do války zapojilo přes 1600 Čechoslováků. O události nedávno informovala Akademie věd na sociálních sítích.

Výzkum vedený Ladislavem Kudrnou z Ústavu pro studium totalitních režimů probíhá desátým rokem. Podle Kudrny přinesl dosud neznámé skutečnosti o nasazení českých a slovenských vojáků. „Jedná se o největší a dosud nepřekonané poválečné nasazení našich občanů ve válečném konfliktu,“ řekl Ladislav Kudrna.

Ve výzkumu v rámci Akademie věd plánuje Kudrna pokračovat a nevylučuje, že československých obětí konfliktu může být ještě více. „V jedné z mých knih, které jsem publikoval, je alespoň jmenný seznam těch, kteří tam padli. Podle mě ale ještě není úplně finální,“ dodává.

Autor výzkumu dále tvrdí, že členové tehdejší armády, s nimiž měl možnost osobně hovořit, netrpěli takovými psychickými problémy, jaké jsou obvyklé pro vracející se vojáky v obdobných případech. Popisuje přitom zkušenost jednoho z pamětníků konfliktu, Pavla Knihaře: „Vyrůstal v období protektorátu Čechy a Morava. A jak mi sdělil, ta smrt byla v době jeho dospívání všudypřítomná, a on ji bral jako součást svého života.“

Po komunistickém převratu v únoru 1948 zamířily do exilu tisíce Čechů a Slováků. Část z nich zakotvila v řadách Francouzské cizinecké legie. Někteří hledali dobrodružství, jiní narukování upřednostnili před špatnými podmínkami uprchlických táborů. Po výcviku v Alžíru se drtivá většina Čechů a Slováků přesunula do Indočíny. Zajímavé je, že spousta z nich našla uplatnění ve zrovna zformovaných elitních výsadkářských jednotek legie, které potřebovaly nové muže.

Celkem boji o Indočínu prošlo 1600 Čechoslováků a 300 z nich nakonec na bojištích zahynulo, což představuje asi třetinu všech ztrát legie. Obzvláště krušné chvíle zažili českoslovenští vězni, informuje web Vojenského historického ústavu. Komunistický Viet Minh shromažďoval zajatce z východních zemí a následně je posílal zpět domů. V roce 1953 proběhl u Krajského soudu v Praze proces proti 13 z nich. Odsouzení dostali trest až dva roky nepodmíněně.

V první indočínské válce, která začala v roce 1945 a skončila na jaře roku 1954, proti sobě bojovaly francouzská koloniální správa a komunistická Liga za nezávislost Vietnamu. V bojích zahynuly statisíce lidí včetně nejméně 125 tisíc civilistů. Viet Minh porazil Francouze v květnu 1954 v rozhodující bitvě v pevnosti u Dien Bien Phu, kterou bránili také Češi a Slováci.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Poslední Stalinův monstrproces. Osmnáct nepohodlných slyšelo rozsudek smrti

Z nového čísla Konec thatcherismu. Jak volby změnily Velkou Británii

Echo týdne: Vkus Moniky Babišové ● Komentář: Zvrácení svobodných voleb ● Svět: Andrej Babiš na nás uvalil světovou zelenou revoluci ● Kauza: Skrytá, ale stejně reforma ● Civilizace: Hladem ku zdraví?

Anglické odcházení Co bude s Evropou, když Britové řekli exit
Klenot v čase snesitelném Rychlý běh s krumlovskou kartou
,