1 první indočínská válka

Válka, o které se nemluví. Padly v ní přitom stovky Čechů a Slováků

, NOVÉ

Témata: , ,

O první indočínské válce se v českém prostředí příliš nemluví. O to víc překvapí fakt, že v Československu zanechala drsnou stopu. Ve válce, vedené mezi francouzskou koloniální správou a Ho Či Minovou Ligou za nezávislost Vietnamu, totiž zahynulo v bojích nejvíce Čechů a Slováků od skončení druhé světové války – více než 300. Celkem se mezi lety 1948 až 1954 do války zapojilo přes 1600 Čechoslováků. O události nedávno informovala Akademie věd na sociálních sítích.

Výzkum vedený Ladislavem Kudrnou z Ústavu pro studium totalitních režimů probíhá desátým rokem. Podle Kudrny přinesl dosud neznámé skutečnosti o nasazení českých a slovenských vojáků. „Jedná se o největší a dosud nepřekonané poválečné nasazení našich občanů ve válečném konfliktu,“ řekl Ladislav Kudrna.

Ve výzkumu v rámci Akademie věd plánuje Kudrna pokračovat a nevylučuje, že československých obětí konfliktu může být ještě více. „V jedné z mých knih, které jsem publikoval, je alespoň jmenný seznam těch, kteří tam padli. Podle mě ale ještě není úplně finální,“ dodává.

Autor výzkumu dále tvrdí, že členové tehdejší armády, s nimiž měl možnost osobně hovořit, netrpěli takovými psychickými problémy, jaké jsou obvyklé pro vracející se vojáky v obdobných případech. Popisuje přitom zkušenost jednoho z pamětníků konfliktu, Pavla Knihaře: „Vyrůstal v období protektorátu Čechy a Morava. A jak mi sdělil, ta smrt byla v době jeho dospívání všudypřítomná, a on ji bral jako součást svého života.“

Po komunistickém převratu v únoru 1948 zamířily do exilu tisíce Čechů a Slováků. Část z nich zakotvila v řadách Francouzské cizinecké legie. Někteří hledali dobrodružství, jiní narukování upřednostnili před špatnými podmínkami uprchlických táborů. Po výcviku v Alžíru se drtivá většina Čechů a Slováků přesunula do Indočíny. Zajímavé je, že spousta z nich našla uplatnění ve zrovna zformovaných elitních výsadkářských jednotek legie, které potřebovaly nové muže.

Celkem boji o Indočínu prošlo 1600 Čechoslováků a 300 z nich nakonec na bojištích zahynulo, což představuje asi třetinu všech ztrát legie. Obzvláště krušné chvíle zažili českoslovenští vězni, informuje web Vojenského historického ústavu. Komunistický Viet Minh shromažďoval zajatce z východních zemí a následně je posílal zpět domů. V roce 1953 proběhl u Krajského soudu v Praze proces proti 13 z nich. Odsouzení dostali trest až dva roky nepodmíněně.

V první indočínské válce, která začala v roce 1945 a skončila na jaře roku 1954, proti sobě bojovaly francouzská koloniální správa a komunistická Liga za nezávislost Vietnamu. V bojích zahynuly statisíce lidí včetně nejméně 125 tisíc civilistů. Viet Minh porazil Francouze v květnu 1954 v rozhodující bitvě v pevnosti u Dien Bien Phu, kterou bránili také Češi a Slováci.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Poslední Stalinův monstrproces. Osmnáct nepohodlných slyšelo rozsudek smrti

Z nového čísla Piráti se chystají sestřelit ANO. Rozhovor s volebním lídrem Zdeňkem Hřibem

Echo týdne: Se sirotky máme zkušenosti ● Téma: Zhoršení naděje dožití ● Komentář: Urážka majestátu ● Svět: Bavorská zkouška ohněm ● Esej: Česká pšenice a čínská rýže

Klausovy semináře pod dohledem StB Jak se v 80. letech rodila nová ekonomická elita
Beznaděj hororu Děsivé dědictví a jiné hrůzy
,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.