Pomoc firmám je extrémně pomalá. Vláda slíbila bilion, reálně poslala jen pár miliard
PROPASTNÝ ROZDÍL SLIBY VERSUS REALITA
AKTUALIZOVÁNO
Rozdíl mezi finanční pomocí, kterou v boji s koronavirem přislíbila vláda, a realitou je podle odborníků propastný. Zatímco kabinet Andreje Babiše chce na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru vydat na přímo až 3,9 procenta HDP a nepřímo 17,6 procenta, podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se tomuto číslu nepřiblíží. K 28. dubnu stát zatím vyplatil asi 13,2 miliardy, což se rovná 0,25 procentům HDP, vyplývá z jejích propočtů. Ekonomové vidí hlavní potíž v pomalém vyplácení slíbených částek.
„Sliby a realita? Dle dostupných informací k 28.4. ze slíbené státní pomoci vyplaceno: COVID I a II 3,9 miliardy korun, z programu Pětadvacítka 8,4 miliardy korun a z programu Antivirus 0,929 miliard korun. Suma sumárum 13,239 miliard, to je 0,25 procenta HDP. Přímá pomoc nevyšplhá na 3,9% HDP,“ míní ekonomka. Přiložila také tabulku, v níž vypočítává všechna schválená, ale nikoliv ještě vyplacená opatření k 22. dubnu. Jejich součet dává 117,7 miliard, tedy asi 2,25 procenta HDP.
Sliby a realita? Dle dostupných info (!) k 28.4. ze slíbené státní pomoci vyplaceno:
— Helena Horská (@HelenaHorska) April 29, 2020
🔸️COVID I a II 3,9 mld Kč
🔸️#Pětadvacítka 8,4 mld Kč
🔸️#Antivirus 0,929 mld. Kč
Sumasumárum 13,239 mld tj. 0,25% HDP.
Přímá pomoc nevyšplhá na 3,9% HDP. Zatím schválena podpora 2,2% HDP. pic.twitter.com/bURgrA7ZVP
Ministerstvo financí se přitom nechalo slyšet, že chce do ekonomiky nalít celkem 1,19 bilionu korun, tedy 21,5 procenta HDP. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun, samotným podnikům pak 56,1 miliardy především v podobě programu Antivirus. Záruky na úvěry činí 951,5 miliardy korun. Slib jako nesplnitelný kritizovala opozice, nyní se však přidávají také odborníci.
S údaji Horské souhlasí i ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Bohužel musím konstatovat, že moje stanovisko je stejné. Skutečně tam je rozpor mezi tím, co se slibuje, a co do té ekonomiky doteče,“ řekla deníku Echo24. „V těch číslech se relativně vyrovnáme jiným zemím, problémem je to, že peníze do ekonomiky ještě nedotekly. Jsme extrémně pomalí,“ pojmenovala hlavní problém.
Resort financí podle ní navíc operuje s nemožnými sliby. „A to mnohdy částkami, které tam nepatří. Je to třeba nákup ochranných pomůcek, což není přímá pomoc podnikatelskému segmentu, protože se nakoupily v Číně,“ míní. Do slíbené podpory se podle ní nemají počítat ani podnikatelské prázdniny.
Lidé vládě nevěří
Dobře vláda nevychází ani z průzkumu Asociace komunikačních agentur. Ta provedla průzkum mezi 600 lidmi, podle nichž je právě mezi ohlášenými sliby a skutečností propast. Ačkoliv většina z nich uvedla, že opatřením vlády na podporu ekonomiky rozumí, více než dvě pětiny jsou přesvědčeny, že ekonomice nepomůžou. Přes tři pětiny Čechů mají za to, že je vláda a další státní orgány v případě jejich ekonomických potíží spíše nebo vůbec nepodpoří.
„Vláda bude muset přesvědčit veřejnost, že své mediální proklamace myslí vážně. Zatím jí většina příliš nevěří. Nezapomínejme, že veřejný prostor už je dnes plný příběhů, které ukazují, že dosáhnout na proklamovanou podporu se žadatelům nedaří,“ komentoval výsledky výzkumu ředitel asociace Marek Hlavica. Rozpor mezi veřejnými prohlášeními vlády a reálným provedením učiněných kroků odráží i zkušenosti podnikatelů s programy Antivirus, COVID I a II a s ‚Pětadvacítkou‘, dodává asociace.
Z průzkumu Hospodářské komory mezi 796 živnostníky a podniky vyplynulo, že podnikatelé nejlépe hodnotí svou zkušenost při podávání žádosti v programu ‚Pětadvacítka‘ z dílny ministerstva financí. Poměrně slušně je hodnocen i program Antivirus, nejkritizovanějším se stal program COVID. Podnikatelé u těchto vládních programů nejčastěji kritizují administrativní složitost, nejednoznačnost zadání, přímo chyby v pokynech nebo nulovou zpětnou vazbu ze strany úředníků.
„Fantasmagorická čísla“
Zmatečnost vlády kritizoval i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Jsou to úplně fantasmagorická čísla. Podpůrné programy nefungují, zejména malí podnikatelé si stěžují, že jejich žádosti jsou zamítány,“ řekl.
Opoziční občanští demokraté minulý týden navrhli kvůli dlouhodobým dopadům koronavirové epidemie na ekonomiku odložit platby daně z přidané hodnoty do konce ledna příštího roku, snížit sociální odvody a všechny služby zařadit mezi plátce nižší – desetiprocentní – sazby DPH.
Podobné návrhy předložili i ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Vyzvali vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.
