Tlaková plynárna Sokolovské uhelné končí. Až tisícovka lidí může přijít o práci

Společnost Sokolovská uhelná a. s. (SUAS) ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. Až tisícovka zaměstnanců, kteří by tak mohla přijít o práci, ale má šanci na pomoc ze strany státu v rámci zmírnění dopadů útlumu uhelné těžby, informovala SUAS dnes v tiskové zprávě. K tomu je ale nutná novelizace příslušného zákona.

V Karlovarském kraji se kvůli dopadům epidemie koronaviru na lázeňství a cestovní ruch opět prudce zvedla nezaměstnanost. Propouštění ze Sokolovské uhelné by mohlo znamenat významný přírůstek počtu lidí bez práce.

Ukončení provozu tlakové plynárny, která zpracovávala hnědé uhlí, je podle společnosti důsledkem tlaku na ukončení využívání uhlí a prudce rostoucích cen emisních povolenek. SUAS v červnu zahájila jednání s vládou a nabídla, že pokud se najde způsob, jak by stát těžařskou firmu zbavil nákladů na emisní povolenky, provoz prodlouží. Podle ministra průmyslu a obchodu (MPO) Karla Havlíčka (za ANO) to ale není možné.

„Stát nemůže sponzorovat jakoukoli firmu kvůli emisním povolenkám. Protože to by byla řetězová reakce a my bychom se museli chovat ke všem firmám stejně. Nám se nelíbí cena emisních povolenek, nám se vůbec nelíbí ten nástroj. Je to velmi brutální nástroj Evropské komise,“ uvedl při nedávné návštěvě Karlovarského kraje Havlíček.

Řekl ale, že zaměstnanci Sokolovské uhelné, kteří kvůli útlumu přijdou o práci, by měli získat státní podporu. „Ti, kteří budou končit na dole, tak dostanou specifický režim, který mají i jiné doly, to znamená že tam bude delší jakési odchodné po dobu několika let, které bude korespondovat podle toho, v jakém typu práce byli,“ uvedl Havlíček.

Pokud by vláda návrh přijala, získali by zaměstnanci Sokolovské uhelné, které útlum nebo restrukturalizace postihne, nárok na státní pomoc 5300 korun měsíčně, v závislosti na odpracovaných letech, až po dobu 60 měsíců. Podle předsedy Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné Jana Smolky jde o významný posun. „Zaměstnancům, kteří přijdou v důsledku restrukturalizace o práci, by takové řešení nabízelo větší jistotu a prostor pro nalezení nového uplatnění,“ uvedl Smolka.

Zástupci MPO a SUAS opakovaně diskutovali také o tom, jak řešit postupnou transformaci uhelného průmyslu. A to s využitím zdrojů z vládou připravovaného Modernizačního fondu anebo z Fondu pro spravedlivou transformaci, které mohou umožnit financování řady projektů, z nichž některé už SUAS na jednáních se zástupci MPO představila.

„My jsme se dohodli, že začneme do regionu investovat okamžitě další zdroje, ať už ze stávajících programů nebo ze zdrojů, které byly teď dojednány z Evropské unie. Začneme tady, v celém regionu, budovat infrastrukturu založenou na investičních pobídkách a současně se začnou rekvalifikovat zaměstnanci, kteří jsou z těch propuštěných provozoven Sokolovské uhelné,“ doplnil Havlíček.

Ukončení provozu tlakové plynárny bude znamenat zánik až tisícovky pracovních míst. SUAS ale ujišťuje, že se pokusí pro co nejvíce lidí najít uplatnění ve svých dceřiných firmách a že usiluje o vytvoření pracovních příležitostí i mimo skupinu Sokolovské uhelné. Plynárna po ukončení provozu projde konzervací technologie.

Technologie pro přechod na plyn uhelná firma pořídila nebo připravuje. Paroplynová elektrárna ve Vřesové už je nyní schopna přepnout na zemní plyn, dva plynové kotle postavila firma i v elektrárně v Tisové.