Německo naštvalo Brusel, dál si v klidu chystá podporu pro své firmy

ENERGETICKÁ KRIZE

Německo naštvalo Brusel, dál si v klidu chystá podporu pro své firmy
Německo chce zvýhodňovat svoje firmy, zní kritika. Foto: Shutterstock
1
Svět

Berlín chce i přes nesouhlas států Evropské unie vynaložit v následujících letech na regulaci cen energií pro domácnosti a své firmy v přepočtu několik bilionů korun. To ale někteří pokládají za nepřijatelné, protože Německo by tím podle nich neférově zvýhodňovalo své podniky a narušilo rovnováhu evropského trhu. Kromě zástupců dalších zemí na tom má zájem i Česká republika, pro níž je sousední Německo klíčový obchodní partner. Na chystaný krok Berlína si evropské státy stěžují už delší dobu, z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA, ale vyplývá, že se na něj Německo připravuje dál.

Na německé společnosti a domácnosti má příští rok jít přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Stát v reakci na vysoké ceny energií zřídil fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.

Ostatní ale mají obavy, že to vychýlí trh a znevýhodní jejich vlastní firmy. Nedávno to kritizoval i český premiér Petr Fiala. „Země Evropské unie nepovažují za přijatelné, aby Německo šlo cestou nějaké jednostranné podpory. Evropská komise ústy předsedkyně Ursuly von der Leyenové jasně řekla, že v případě Německa a jakékoli jiné země bude EK dbát na dodržování pravidel a nepřipustí to, aby některá země mohla zvýhodněným způsobem podporovat svůj průmysl nebo svoje podniky,“ uvedl ministerský předseda. Tuzemsko proto podle premiéra usiluje o společné evropské řešení energetické krize. Fiala vyzdvihl unijní dohodu na dobrovolných společných nákupech plynu, což může zajistit jeho levnější cenu, nebo rozhodnutí připravit zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny.

Reakce z Evropy

Není ale jediný, záměr spolkové republiky se nezdá i dalším. Členské státy i instituce EU se obávají, že nový balík naruší vnitřní trh bloku tím, že německým podnikům umožní přístup k levnější energii než jejich konkurentům.

Přímo se ve věci angažuje i Brusel, mluvčí Evropské komise Nina Ferreiraová deníku Echo24 sdělila, že věc teď řeší s německými úřady. „Obecně platí, že posouzení, zda konkrétní opatření zahrnuje státní podporu, přísluší členskému státu. Pokud opatření představuje státní podporu ve smyslu práva EU, musí jej příslušný členský stát oznámit Komisi k posouzení, a to před jakoukoli platbou příjemcům, pokud se na něj nevztahují blokové výjimky,“ uvedla ve vyjádření.

Komise podle ní chápe složitost situace a bude se snažit jednotlivým členským státům napomáhat. „Přitom však musíme chránit základy našeho hospodářství, a zejména náš jednotný trh. V tom je síla Evropské unie. Bez společného evropského řešení nám vážně hrozí roztříštěnost. Je tedy nanejvýš důležité, abychom v Evropské unii, na jednotném trhu, zachovali rovné podmínky pro všechny. A je nanejvýš důležité zabránit narušení jednotného trhu,“ dodala.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton vyzval k „vzájemným nástrojům na evropské úrovni“ a francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire varoval, že pokud země nebudou koordinovat své strategie pro řešení energetické krize, „hrozí nám rozpad eurozóny“. Píše o tom server Politico.

Evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a Breton pak ve společném vyjádření pro Irish Times oznámili, že německý plán přezkoumají. „Obrovský plán pomoci ve výši 200 miliard eur, o kterém rozhodlo Německo (v hodnotě 5 % HDP), reaguje na potřebu, kterou uznáváme a na kterou jsme upozorňovali – podpořit ekonomiku,“ napsali. „Vyvolává však také otázky. Jak mohou země EU, které nemají stejný fiskální prostor, rovněž podpořit podniky a domácnosti,“ varovali.

Německo chce pro domácnosti a podniky od ledna regulovat takzvanou cenovou brzdou výdaje na elektřinu. U plynu a dálkového tepla chce odběratelům letos proplatit prosincové zálohy a od příštího roku cenu pro část spotřeby dotovat. Od ledna by měl mít regulovanou cenu průmysl a od března i domácnosti.

Na zásadách vyplácení kompenzací domácnostem a podnikům za vysoké ceny plynu, elektřiny a vytápění se před týdnem dohodl kancléř Olaf Scholz s premiéry německých spolkových zemí. Kompenzace bude Německo zčásti platit daní z mimořádných zisků, které mají energetické firmy díky nárůstu cen energií. Parlament vládě rovněž umožnil, aby si peníze na regulaci cen také půjčila.