V japonském chrámu pomáhá kněžím i robot. Varuje před marnivostí a nebezpečím hněvu

Ve 400 let starém japonském chrámu přijímá věřící a návštěvníky buddhistická bohyně Kannon v podobě humanoidního robota. Mindar, jehož vývoj stál v přepočtu téměř 23 milionů Kč, recituje sútry a kovovým hlasem varuje před marnivostí a nebezpečím hněvu a egoismu. Robot však není přijímán jednomyslně, píše agentura AFP.

Ve chrámu Kodaidži v bývalé japonské metropoli Kjótu jsou dosud stále kněží, kteří blahovolně shlížejí na svého nového spojence tvořeného kabely a silikonem.

Robot byl zvláště přizpůsoben buddhismu a měl by se vyvíjet v závislosti na technickém pokroku a obohacovat se o získané zkušenosti.

„Buddhismus není víra v jednoho boha, znamená pokračovat v Buddhově cestě a málo záleží na tom, zda je reprezentován strojem, kusem železa nebo stromem,“ říká jeden z kněží Tenšo Goto.

Robot je veliký jako dospělý člověk, v jeho lebce je vidět elektroniku. Obličej má v levém oku miniaturní kameru, jeho ruce a ramena ze silikonu imitují lidskou kůži. Umístěn je ve speciálně vyhrazené místnosti. Na zdi jsou promítány anglické a čínské překlady súter, které pronáší, ale také obrazy přírody nebo shromáždění lidí.

Robot se zrodil ze společného projektu tohoto zenového chrámu překypujícího historií a známého konstruktéra robotů Hiroši Išigurea z Ósacké univerzity. Působit začal letos.

„Pro některé lidi může být těžké komunikovat s poněkud staromódními kněžími jako jsem já a doufám, že robot dokáže tento nedostatek napravit,“ soudí kněz Goto v narážce na mladou generaci.

Ósacká univerzita si ostatně udělala průzkum: zatímco část lidí říkala, že vůči robotovi v chrámu cítí vřelost, jakou by vůči jakémukoli jinému stroji nepociťovali, jiní naopak prohlašovali, že jim nepříjemné jeho příliš umělé vyjadřování. A někteří obvinili chrám Kodaidži z čarodějnictví.

„Robot nejvíce uváděl do rozpaků lidi ze Západu, zatímco reakce Japonců byly většinou kladné. Japonci nemají vůči robotům předsudky. Vyrostli jsme na kreslených seriálech, kde jsou roboti našimi přáteli, lidé ze Západu myslí jinak,“ říká Goto.

„Cílem buddhismu je ulehčit v utrpení. Moderní společnost přináší nové podoby stresu, ale cíl se za více než 2000 let nijak nezměnil,“ dodává kněz.

„Velký rozdíl mezi mnichem a robotem spočívá v tom, že my všichni umřeme, zatímco on bude potkávat mnoho lidí a shromažďovat obrovské množství informací, díky nimž se bude do nekonečna vyvíjet,“ uzavírá Tenšo Goto.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

DÁLE ČTĚTE: Japonci chtějí lidskou kolonii na Měsíci. Hotová by měla být asi za 10 let