Macron svým projevem a slibem snížit daně z příjmu žluté vesty nepřesvědčil, vyšly opět do ulic
Žluté vesty
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Reuters
Dva dny poté, co prezident Emmanuel Macron slíbil Francouzům nižší daň z příjmu a některá sociální opatření, vyrazily tisíce lidí do ulic k dalším protestům takzvaného hnutí žlutých vest. Největší davy se během už 24. protestní soboty sešly ve Štrasburku a Paříži, policisté proti agresivnímu davu použili slzný plyn. Některé demonstranty k účasti na sobotním pochodu přiměl přímo Macronův čtvrteční projev. Podle ministerstva vnitra přesto přišlo méně lidí než minulý týden.
"Byla to pro mě nová motivace," řekl agentuře AFP osmapadesátiletý Pascal Harter, který byl jedním z více než tří tisíc účastníků protestu v centru Štrasburku. Obsah Macronova projevu zhodnotil výrazem "blabla", neboť prezident podle něho nepřišel s žádnými konkrétními plány.
Skupina demonstrantů se podle agentury Reuters pokusila proniknout k budově Evropského parlamentu, který v tomto alsaském městě sídlí. Úřady ale kvůli obavám z násilností, které páchali někteří účastníci minulých protestů, okolí evropské instituce uzavřely. Když se část davu pokoušela proniknout přes zábrany, použili policisté slzný plyn. Někteří protestující po nich začali házet kamení a jiné předměty.
Dva lidé byli při potyčkách zraněni, 26 jich policie předvedla k výslechu, informoval web listu Le Parisien.
Podle organizátorů měla štrasburská akce mezinárodní přesah, neboť na ni zavítali demonstranti z Německa, Itálie či Belgie.
Více než 5000 lidí se sešlo v Paříži, kde organizátoři uspořádali dva různé pochody. Jeden z nich měl za cíl upozornit na údajně nevyvážené zpravodajství, které o žlutých vestách přinášejí francouzská média. Jeho trasa proto vedla od centrály rozhlasové stanice Radio France přes sídla dalších médií. Do druhého pochodu vyrazili vedle účastníků ve žlutých vestách také lidé ve vestách červených, které svolala odborová organizace CGT. Kvůli podezření z porušení zákona zadržela policie ve francouzské metropoli 14 lidí.
Více než 2000 lidí se sešly k protestům v Bordeaux a Toulouse. Asi 1000 protestujících vyrazilo do ulic Marseille, Montpellieru či Rennes, stovky lidí protestovaly v Lyonu či Nantes.
Ministerstvo vnitra oznámilo, že k 19:00 SELČ úřady registrovaly po celé Francii 23.600 protestujících, zatímco před týdnem jich bylo téměř 30.000. Organizátoři odhadli spbotní účast na 60.000 lidí.
Celostátní protesty vypukly loni v listopadu a zpočátku mířily zejména proti zvyšování cen pohonných hmot a růstu dalších životních nákladů. Když vláda od plánovaného zdražení paliv ustoupila, obrátili se demonstranti proti celé Macronově ekonomické a sociální politice.
Prezident v reakci na protesty uspořádal celonárodní debatu a na jejím základě ve čtvrtek přislíbil snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na inflaci či konec rušení škol a nemocnic. K ukončení protestů ale Francouze nepřiměl a část veřejnosti se domnívala, že jeho projev naopak zvrátí klesající křivku účasti. Prvních listopadových protestů se podle ministerstva vnitra účastnilo přes 280.000 lidí, dosud nejméně jich bylo začátkem dubna 22.000.
