Přelomová technologie? Vizionář Musk se pochlubil prasetem s čipem v hlavě

Přelomová technologie? Vizionář Musk se pochlubil prasetem s čipem v hlavě
Musk pátek během živého přenosu ukázal prase Gertrude, které mělo v hlavě implantovaný počítačový čip. Foto: Neuralink
Svět

MUSKŮV NOVÝ EXPERIMENT

vt Echo24

Miliardář a vizionář Elon Musk představil svůj nejnovější experiment. V živém přenosu ukázal prase pojmenované Gertrude, které mělo v hlavě implantovaný počítačový čip o velikosti mince. Malé zařízení má podle Muskovy startupové společnosti Neuralink monitorovat mozkovou činnost a vydláždit tak cestu k léčbě lidských nemocí, jako je Alzheimerova choroba či demence.

Musk, který stojí také za firmami SpaceX a Tesla, založil Neuralink v roce 2016 s vidinou vývoje bezdrátového rozhraní, které by propojilo mozek s počítačem. Od takové symbiózy mezi lidským tělem a technologiemi si slibuje především novou cestu za léčbou nemocí a chorob, od demence přes ztrátu paměti po deprese či nespavost. Nejdivočejší plány mluví také o propojení mozku s umělou inteligencí.

„Toto implantovatelné zařízení vážně může tyhle problémy vyřešit,“ řekl během živého přenosu Musk a pochlubil se „trojicí malých prasátek“, přičemž každé z nich mělo v mozku implantované počítačové čipy. Hvězdou večera bylo prase Gertrude – to disponuje čipem, který zaznamenává funkci čichu. Ve chvíli, kdy zvíře začalo k něčemu přičichávat, počítač nová data z implantovaného snímače zaznamenával na grafech.

„Jsou zdravá, šťastná a nerozeznatelná od jiných prasat,“ prohlásil o prasatech Musk. Samotný čip má pouhých 23 milimetrů. „Mohl bych mít Neuralink právě teď a vy byste to vůbec nepoznali. Možná ho mám,“ zavtipkoval miliardář. Musk vidí využití čipu i mimo lékařský sektor, ve vzdálenější budoucnosti by podobné augmentace mohly rozšířit funkce lidského mozku. Sám ale nemá konkrétní představu, jak by takové zařízení, které voperovali praseti, mohlo již nyní pomáhat lidem.

Řada neurovědců je podle agentury Reuters ohromena a překvapena. Podle nich Muskova firma udělala obrovský kus práce, přestože od dokonale otestovaného a využitelného čipu je lidstvo stále ještě daleko. Například Graeme Moffar z Torontské univerzity označil pokrok Neuralinku za skokový, alespoň v porovnání se současným stavem neurovědy. Ocenil nejen velikost a přenosnost čipu, ale také energetickou nenáročnost a bezdrátovou konektivitu.

Firma Neuralink o zhruba 100 zaměstnancích obdržela od různých investorů 158 milionů dolarů (cca 3,5 miliard korun), dvě třetiny peněz pochází přímo od Muska. Cílem živého přenosu a prezentace ale podle něj není získat další investory, ale nalákat experty, kteří by se na vývoji přelomové technologie chtěli podílet. Stejným způsobem se Muskovi podařilo zrekrutovat a vytvořit několik týmů odborníků, které mu pomohly s vývojem raket ve SpaceX, transportním systémem Hyperloop či elektronickými automobily Tesla.