Američané nic nenabízeli. Vláda krotí vášně kolem základny USA v Česku
AMERICKÁ ZÁKLADNA
Otevření tématu americké vojenské přítomnosti v Česku vyvolalo okamžité reakce i vzpomínky na radar v Brdech. Realita je však podle všeho skromnější. I podle ministerstva obrany zatím není vůbec jasné, jak by dohoda o obranné spolupráci s USA mohla vypadat. Právě o této smlouvě má jednat ministryně obrany Jana Černochová ve Washingtonu. Od tohoto dokumentu k základně USA je ještě daleko. Vláda začala uklidňovat situaci.
Téma vojenské základny ihned vzbudilo pozornost poté, co ho veřejně zmínili politici vládnoucích občanských demokratů, hojně se ho chytila i opozice, například předseda hnutí ANO Andrej Babiš začal zřízení základny odmítat s tím, že by nejlepším řešením bylo referendum.
Jenže podle dosavadních informací se zdá, že nic takového vůbec není na stole, ani to zřejmě nenavrhovala americká strana. Mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka deníku Echo24 řekl, že ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má pouze potvrdit zájem a zahájit formálně jednání, jasné tak nejsou ani konkrétní návrhy či požadavky ze strany Spojených států. Černochová se při cestě do USA má potkat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
Podle Caletky jde ve věci americké základny o otázky, které se budou řešit spíše na úrovni vlády a parlamentu. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom vyjádření kolem možné vojenské přítomnosti na našem území mírnil. „Je to určitě pěkné téma. Pro mě jako občanského demokrata se to pěkně poslouchá, ale opravdu je to jenom hezké přání,“ řekl Aktuálně.cz premiér a šéf ODS k možnosti stálé americké vojenské přítomnosti v ČR. Zdůraznil, že nejde o aktuální téma. „Reálná jednání se o tom nevedou,“ dodal.
Podle ministerstva obrany má jít totiž spíše o podobnou smlouvu, jakou má s USA většina států Severoatlantické aliance. Letos v únoru ji za vášnivých sporů v parlamentu schválilo také Slovensko. Podle smlouvy může americká armáda využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť, na jejichž modernizaci má poskytnout americká strana přes sto milionů dolarů.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová prosadila k dohodě takzvanou interpretační doložku, podle které se dokumentem nezřizují vojenské základny na Slovensku ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly k dohodě i Spojené státy.