Další migrační krize je nevyhnutelná, tvrdí izraelský expert

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je bývalý izraelský zpravodajský důstojník a nynější expert na Blízký východ Shmuel Bar. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Není na světě asi nestabilnějšího regionu, než je Blízký východ. Na začátku ledna světovou krizi vyvolalo zabití íránského generála Kasíma Sulejmáního Američany. Následně Donald Trump představil plán na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Stále trvá syrská válka, novým hráčem se stal turecký prezident Erdoğan a Evropa nervózně vyhlíží další migrační krizi. Mezi lidi povolané o těchto problémech mluvit patří bývalý izraelský zpravodajský důstojník a nynější expert na Blízký východ Shmuel Bar.

Je naděje na změnu íránského režimu v dohledné době?

Když říkáte v dohledné době, otázka je, jak daleko chcete vidět. Jsou nejrůznější scénáře. Nemyslím si, že současné protesty svrhnou režim. Na to je příliš silný, chce přežít a použije všechny druhy extrémního násilí, včetně masakrů. Není to jako Egypt a ostatní země, kde Západ měl vliv a mohl říct: Neopovažujte se použít to nebo ono. Írán má volnou ruku, stejně jako ji má Sýrie. Syřané se nezodpovídají nikomu na Západě, mohou tedy masakrovat podle libosti. V Íránu je to stejné. Jestli ale zemře Chameneí (nejvyšší vůdce Íránu – pozn. red.), tak se vše změní. Je starý, měl rakovinu. Vyvstane otázka následnictví. Na žádném možném dědici není shoda. Je možné, že za takovýchto podmínek nastane období bezvládí, které opozice využije. Je velmi možné, že IRCG se pokusí o puč, převezme vládu a tím se něco spustí. Takže ano, může se to stát, ale myslím, že teprve poté, co Chameneí zemře.

Už jste se zmínil o Sýrii. Vyhrává Asad?

Asad nevyhrává, Rusko a Írán vyhrávají. Asad tam zůstává, protože Rusko a Írán potřebují někoho jako titulární hlavu Sýrie, aby mohly říci, že je legitimním vůdcem, prezidentem. Ale Asad neovládá syrskou armádu, tu ovládají Rusové. Asad neovládá šíitské milice, ty ovládá Írán. Když chtěl Putin jednat o budoucnosti Sýrie, včetně budoucí syrské ústavy, pozval do Soči Erdoğana a Rúháního (prezident Íránu – pozn. red.). Asada nikdo nezval. Takhle se to má s Asadovým vítězstvím. Poté co Američané zabili Sulejmáního a Izraelci napadli íránské cíle v Sýrii, rozhodl se Putin letět do Sýrie. Zprávu poslal Asadovi až z letadla. Asad je méně než loutka. Když chce Putin vidět Asada, tak prostě zavelí. Syrský režim zůstal u moci, aby mohl dodat Íránu a Rusku benefity ze syrské rekonstrukce. To je vše.

Nastane další migrační krize?

Další migrační krize je nevyhnutelná. Z několika důvodů. Kvůli turecko-syrsko-íránsko-ruské kampani v severní Sýrii opustilo oblast již více než milion Kurdů. Nemohou na sever do Turecka ani na jih do Sýrie, protože je zabijí. Trend je vytlačit je přes libanonský přístav Tripolis nebo rovnou přes Turecko do Evropy. Alžírsko je na pokraji občanské války. Na rozdíl od Syřanů Alžířané již mají rodiny a komunity ve Francii a Belgii, které je budou přesvědčovat, aby se k nim schovali. Rozpad Alžírska může znamenat devastující uprchlický problém. Navíc cena ropy padá a nejspíš dosáhne ceny 40 dolarů za barel. To je skvělá zpráva pro Američany a Evropany, ale velký problém pro blízkovýchodní režimy. Ty přežívají díky subvencování svého obyvatelstva. V tom mohou pokračovat, jen pokud cena ropy zůstane vysoká. Pokud cena ropy klesne, tyto dotace se zastaví a ceny napříč Blízkým východem vyletí nahoru. To povede k protestům, destabilizaci a další migrační krizi.

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.