Krize spojila konkurenty. Firmy se bojí o budoucnost, žádají stát o pomoc
Odklady nájmů
Nové
FOTO: Shutterstock
Koronavirová krize a s ní spojené přísné zákazy dopadly plošně na převážnou většinu podnikatelů. Na rozdíl od živnostníků, kterým se vláda snaží pomoci různými metodami a nástroji, jsou maloobchody nuceni platit vysoké nájmy, včetně dalších poplatků pronajímatelům a mzdy svým zaměstnancům. O změnu usiluje iniciativa retailů v obchodních centrech a v retailových parcích, která má už více jak sto subjektů. Společně vyzývají vládu a pronajímatele, kteří do současné doby neprojevili žádnou vůli ke zreálnění nájmů, včetně poplatků, k jednání. Situace jde tak daleko, že současná ekonomická krize, vyplývající především z vysokého nájemného, dokázala spojit i dřívější konkurenty, kteří se za standardních podmínek přetahují o zákazníky v obchodech s módou, sportovními předměty, obuví nebo cestovních kanceláří a mnoha dalších oborů.
Podnikatelé a živnostníci se pro společný postup rozhodli poté, co vládní zákazy zasáhly většinu společností a firem. Obchodníkům mírně napomáhá rozhodnutí kabinetu Andreje Babiše o odkladu splátek pro firmy v nájmu na tři měsíce. V budoucnu je ale budou muset doplatit, přestože po celé období nouzového stavu mají nulové příjmy. Obchody chtějí jednat s představiteli vlády a hlavně pronajímateli, kteří se dialogu zatím brání. Upozorňují totiž na tzv.“ nerovné podmínky,“ kterých se jim zatím dostává.
„Opatření přijímaná v současné podobě nejsou vyvážená, a z důvodu udržitelnosti jejich existence není možné, aby veškeré náklady vyplývající ze závazků z nájemních smluv nesli pouze nájemci, kteří nemají z uzavřených obchodů žádné příjmy. V první řadě mají problémy spojené se svým nedostatečným cash flow,“ uvádí Hana Kuncová, právní zástupce ALPINE PRO.
Podle podnikatelů neřeší odklad nájemného o několik měsíců podstatný výpadek tržeb, který je způsobený vlnou zákazů na základě koronavirové pandemie. Obchody počítají mnohamilionové ztráty a řada podniků hlásí vážné problémy. Pokud se nájmy odloží, bude to pro firmy znamenat větší zadlužování a pouhé odsunutí problému do budoucna. Podnikatelé proto chtějí jednat o změnách ve výši nájemného, úroků z prodlení, smluvních sankcích, poplatcích za služby, marketing či jiných servisních poplatcích. Změnit chtějí také možnosti ukončení nájemního vztahu ze strany pronajímatele po ukončení koronavirové pandemie.
Že je situace nyní kritická, potvrdil i majitel společnosti se sportovním oblečením ALPINE PRO Václav Hrbek. „Ideálně bychom nechtěli platit po celou dobu, co je kvůli mimořádným opatřením zavřeno. Poté bychom chtěli mít snížený nájem v mezidobí, kdy se bude vše vracet do normálních kolejí a ekonomika se rozjede. Nejlepší by bylo dohodnout se na obratovém nájemném, protože ani po odeznění koronavirové krize nejsem velkým optimistou. Myslím si totiž, že lidé rozhodně nebudou nakupovat v takové míře jako předtím. Velká většina zákazníků se naučí nakupovat online a je také možné, že se do velkých nákupních center nevrátí,“ řekl v rozhovoru pro Echo24 Václav Hrbek.
Echo24
Podnikatelé v maloobchodu se také obávají trendu, který nedávno potvrdila Česká spořitelna. Podle dat banky, totiž lidé začínají měnit své stereotypy a uchylují se k nákupům přes internet. Čísla také ukazují, že karanténa změnila nákupní chování natolik, že čtvrtina domácností snížila své výdaje a nenakupují oblečení či hotové jídlo v kamenných obchodech. V e-shopech je tak značný nárůst, a zde Češi utratili v průměru o 44 procent více než před koronavirovou pandemií.
Právě i kvůli tomuto trendu chtějí podnikatelé jednat o částečných úlevách v nájemném i na další měsíce po odeznění koronavirové krize. Je totiž velká pravděpodobnost, že se ekonomika nevrátí do kladných čísel jako před vypuknutím nákazy, a že kupní síla zákazníků nebude stejně vysoká jako v minulosti. Významnou roli hraje také psychika nakupujících, kteří se po uvolnění karanténních opatření nebudou do obchodů masivně vracet. Podle Hrbka by se narovnání podmínek mohlo projevit i za více než jeden rok.
Stát pro podnikatele připravil bezúročné půjčky, které však zatím nedokážou pokrýt poptávku. Živnostníci v první vlně většinou neměli šanci peníze získat a druhá vlna navíc vynechala pražské podnikatele, kteří jsou na trhu zásadní.
