Nic co by pomohlo, jen předvolební dárek. Zastavení EET i snížení daní je jen na dva roky
VLÁDNÍ POMOC
Žádné zásadní změny pro podporu lidí a firem, pouze marketingové tahy na sněmovní volby v příštím roce. Tak někteří vnímají kroky vlády Andreje Babiše (ANO), která pozastavila kvůli koronavirové nákaze Elektronickou evidenci tržeb a rozhodla se i ke snížení daní. Obě změny jsou ale časově omezené a jak nepopulární EET, tak superhrubá mzda se vynoří znovu za dva roky. „Je to jako zapouzdřená rakovina,“ říká pro Echo24 k EET Radomil Bábek z Podnikatelských odborů.
Zatímco snížení daní se teprve bude projednávat ve sněmovně a střetnou se tak návrhy šéfa sociální demokracie Jana Hamáčka a premiéra Andreje Babiše, tak Elektronická evidence tržeb je už s konečnou platností odložena do konce roku 2022. Ta byla spuštěna už v roce 2016 a byla vlajkovou lodí hnutí ANO v tehdejší Sobotkově vládě. Ministerstvo financí pozastavením, z důvodu koronavirové krize, mimo jiné také připouští, že se jedná o zatěžující nástroj pro podnikatele a firmy.
Opoziční politici, kteří proti EET brojí již delší dobu, sice uvedli, že se jedná o faktické zrušení celého EET. Zástupci firem však optimismus brzdí a snaží se na věc dívat střízlivě. „Obecně říkáme, že valná většina živnostníků a podnikatelů, na které EET padala, tak jsou samozřejmě rádi. Zároveň této vládě nevěříme ani nos mezi očima. Myslím si, že si to překládáme velmi správně tak, že vláda Andreje Babiše neměla jinou možnost než to odložit,“ řekl pro Echo24 šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
Podle něj je absolutně absurdní, že by EET v nynějších časech běžela a k tomu by od finanční správy chodily kontroly. „Je to dobré, přesto to byla znouzectnost. EET se sice odložilo do konce roku 2022, přesto v roce 2021 nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO se bojí, že by se z nefunkčního EET stala velmi silná zbraň, která by se otočila proti nim. Pokud by v příští vládě byl znovu Andrej Babiš, tak se evidence tržeb znovu vesele rozběhne,“ říká dále Bábek.
Elektronickou evidenci tržeb přitom chtěla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) znovu nechat rozběhnout od začátku ledna příštího roku. Spolu s tím by se zařadila i třetí a čtvrtá vlna. Příchod vysokého počtu nakažených koronavirem a následný lockdown však EET pozastavil na dva roky.
Na stejnou dobu se počítá také se zrušením superhrubé mzdy. Ta by měla přinést dočasné snížení daní pro zaměstnance, pokud ovšem v daňovém balíčku projde návrh Andreje Babiše. Ten ho podal jako poslanec a počítá s tím, že by se zrušení superhrubé mzdy nahradilo 15 procentní příjmovou daní. Další návrh předkládá ministr vnitra Jan Hamáček, podle kterého by se měla nahradit 19 procentní daní, která by fakticky přinesla navýšení daní.
„Je to v duchu ve stylu této vlády. Nic není ve prospěch lidí, kteří tu žijí. Dělají jenom politická rozhodnutí a nezajímá je nic, než příští volby. Superhrubá mzda podnikatele a živnostníky, tedy zaměstnavatele, tolik netrápí. Superhrubá mzda je totiž nevýhodná pro zaměstnance. My jako zaměstnavatelé nevidíme rádi, když naši zaměstnanci odvádějí státu víc než by měli. Jsme rádi, že bude zrušena,“ říká Bábek, který ale zároveň dodává, že superhrubá mzda je dobrá k uvědomění si, kolik zaměstnanec skutečně stojí svého zaměstnavatele.
Dočasné snížení daní může být podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 výhodné, podobně jako zrušení trvalé. Z kroku Andreje Babiše je ale jasné, že se nejedná o podporu ekonomiky, ale spíše o politický tah. „Ekonomicky může být i dočasné snížení daní stejně efektivní jako snížení trvalé, pokud lidé příliš nevěří tomu, že se opět zvýší. Třeba kvůli tomu, že v roce 2023 bude před prezidentskými volbami, takže budoucí vládní strany nebodu mít chuť poškodit svého kandidáta tím, že zvýší daně. Je to opět více politické, než ekonomické,“ řekl dříve pro Echo24 Dominik Stroukal, který je hlavním ekonomem banky Creditas.
Podobně se ke změně vyjadřuje i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „V krizových dobách je vhodné podpořit ekonomiku. To lze učinit prostřednictvím snížení daní. Je přitom zřejmé, že krize má omezenou dobu trvání, takže i podpora by měla být omezená. Osobně bych se však přikláněl k zavedení daňových prázdnin na určitou dobu než ke složité změně daňového systému, který se po dvou letech opět bude muset měnit,“ řekl Křeček.
