VIDEO: Čína zažívá největší protesty od roku 1989, zazněly výzvy k odstoupení Si Ťin-pchinga

PROTESTY V ČÍNĚ

VIDEO: Čína zažívá největší protesty od roku 1989, zazněly výzvy k odstoupení Si Ťin-pchingaAKTUALIZOVÁNO
V Číně lidé protestovali proti vládě kvůli covidu a cenzuře. Foto: Zhao DaShuai
2
Svět

Čína zažívá největší lidové bouře od roku 1989, demonstranti dokonce vyzvali komunistickou stranu a její vedení k odstoupení. Policie v Pekingu zakročila proti stovkám lidí protestujícím nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala pod záminkou, že její účastníci blokují dopravu. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do pondělního rána. Úřady v Šanghaji v pondělí vztyčily bariéry kolem městského centra, kde o víkendu protestovaly stovky lidí proti přísným koronavirovým opatřením.

Symbolem současné vlny protestů se staly nepopsané bílé listy papíru, kterými lidé dávají najevo odpor vůči cenzuře. Na různých místech vyzývali úřady, aby zrušily uzávěry kvůli koronaviru. Shromáždění se o víkendu konala v milionových metropolích, jako je Šanghaj, Wu-chan, Nan-ťing a Kuang-čou. Kvůli protestům začaly přibývat případy nakažených. Čínská policie také na několik hodin zadržela novináře BBC. Kvůli protestům také klesá cena ropy.

Podle serveru ABC se jedná o největší čínské protesty od roku 1989, kdy došlo k masakru náměstí Nebeského klidu. O víkendu se ozývala hesla jako: „Nechceme testy na covid-19, chceme svobodu“. Nespokojenost se šíří i na vysokých školách. Kolik lidí policie v uplynulých dnech zadržela, není jasné, úřady o tom neinformují, připomíná DPA. Na sociálních sítích se objevuje velké množství videí týkajících se protestů, cenzoři je ale rychle mažou.

Deník The New York Times uvedl, že se jedná o velmi neobvyklou vlnu protestů v Číně demonstranti vyzvali vládnoucí komunistickou stranu a jejího vůdce Si Ťin-pchinga k odstoupení. Dokládají to videa, která se na sociálních sítích šíří navzdory snaze cenzorů a jejichž pravost média ověřila.

Na videozáznamech zveřejněných na sociálních sítích jsou zachyceny stovky obyvatel Wuhanu, kteří vyšli do ulic, a někteří protestující na nich bourají policejní bariéry a rozbíjejí kovové brány.

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje informujícího o protestu v Šanghaji. V některých čínských městech, včetně Šanghaje nebo Pekingu se dnes konaly protesty s výzvou ukončení přísných protikoronavirových opatření, ale i s hesly za svobodu.

„BBC je mimořádně znepokojena kvůli zacházení s naším novinářem Edem Lawrencem, který byl zatčen a spoután, když pokrýval protest v Šanghaji,“ uvedl mluvčí BBC. Policisté zpravodaje několik hodin zadržovali, podle mluvčího ho kopali a bili. Po několika hodinách ho propustili. „To se stalo v situaci, kdy pracoval jako akreditovaný novinář,“ doplnil mluvčí. BBC podle něho nedostala věrohodné oficiální vysvětlení, proč policie Lawrence zadržela. Policie v pondělí zatýkala i další protestující, informuje agentura AFP.

Přísná opatření proti covidu-19, která čínské úřady nařizují hned při výskytu několika prvních případů nákazy, ochromují čínskou ekonomiku. V posledních měsících také vyvolávaly opakované stížnosti na úřady, kterým se nedařilo spolehlivě zajišťovat potraviny a další nezbytnosti lidem zavřeným doma. Vlnu nespokojenosti umocnil 24. listopadu požár v Urumči, metropoli Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, který si vyžádal deset lidských životů. Objevily se informace, že kvůli protipandemickým opatřením se lidé nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase k nim. Úřady to popírají.

Tvrdá opatření v Šanghaji

Úřady v Šanghaji vztyčily bariéry kolem městského centra, kde o víkendu protestovaly stovky lidí proti přísným koronavirovým opatřením. Pokud se některý z kolemjdoucích pokusí místo vyfotografovat, policisté ho přimějí fotky smazat nebo ho zadrží. Nejméně dva lidé již byli takto zatčeni, píše zpravodajský server BBC News. Úřady po nebývalých víkendových demonstracích, které se kromě Šanghaje konaly i v Pekingu a dalších městech, zmírnily část proticovidových opatření, uvedly ale, že politika nulového covidu bude pokračovat.

Účastníci sobotních a nedělních demonstrací v centru Šanghaje vyzývali úřady ke zrušení opatření proti šíření covidu, která úřady vyhlašují již při výskytu prvních případů nákazy. Během protestů ale zazněly i výzvy k rezignaci prezidenta Si Ťin-pchinga a odchodu vládnoucí komunistické strany, což je v Číně neslýchané.

Dnes byly podle BBC ulice Šanghaje znovu klidné a mohutné modré bariéry a zvýšená přítomnost policistů byly jedinou upomínkou na víkendové události. V oficiálních médiích, jejichž vydávání řídí v Číně komunistická strana, nebyla dnes o protestech ani zmínka. Pouze list Global Times vycházející v angličtině zveřejnil článek, který obviňuje západní země a západní tisk, že rozdmýchávají nespokojenost s čínskou strategií nulového covidu.

K víkendovým demonstracím, které jsou označovány za nejrozsáhlejší projev nespokojenosti s vládnoucí komunistickou stranou za několik desítek let, se nevyjádřila ani čínská vláda. Neexistují žádné oficiální statistiky počtu zadržených demonstrantů, ačkoli podle agentury Reuters se demonstranti v Šanghaji v neděli večer střetli s policií a ta následně odvezla autobus plný zadržených.

Podle BBC se zdá, že vláda drasticky podcenila rostoucí nespokojenost s nulovým přístupem, který je neoddělitelně spojen s prezidentem Si, jenž nedávno slíbil, že se od něj nebude odchylovat. Podle prvotních informací čínské úřady chystají změny v protipandemických opatřeních. V Pekingu se mnoha bytovým komunitám podle serveru CNBC podařilo přesvědčit místní vedení, že nemají žádný právně podložený argument pro zavedení lockdownu. V neděli městské úřady uvedly, že dočasné kontroly pohybu by neměly trvat déle než 24 hodin.

Na protesty reagují i trhy, přibylo nakažených covidem

Na protesty v Číně zareagovaly už i světové trhy, včetně akciových či surovinových. Klesají čínské a obecně asijské akcie, oslabují také ty evropské v obchodování před otevřením burz. Ropa Brent prudce zlevňuje, o více než tři procenta. Je tak nejlevnější od letošního ledna. Dnes její cena klesla k 80,60 dolaru za barel a na dosah tak má pokles pod psychologickou hranici 80 dolarů za barel, pod níž se naposledy ocitla letos 6. ledna, informuje agentura Reuters.

Akcie i ropa zlevňují kvůli nejistotě spojené s čínskými protesty a také kvůli tomu, že mohou být příčinou dalšího zpomalení čínské ekonomiky, kterou již nyní ochromují právě covidové restrikce. Čína přitom je největším světovým dovozcem ropy. Z nastalé nejistoty těží americký dolar, který zpevňuje coby tradiční bezpečné útočiště do času nejistoty.

Kvůli protestům přibylo podle čínských úřadů doposud nejvíce nových případů nákazy koronavirem. Navzdory přísným protiepidemickým opatřením v Číně za poslední den přibylo 40 052 nových případů, o den dříve jich bylo něco přes 39 500. Mnoho analytiků říká, že je nepravděpodobné, že by Čína s rozvolňováním restrikcí začala dříve než v březnu nebo dubnu. Experti poukazují na to, že v nejlidnatější zemi světa je potřeba zvýšit tempo očkování proti covidu-19.