Nejen Agrofert. Zemědělské dotace rostou i firmě exministra Milka
Zemědělské dotace
Nové
2
Rozdělování zemědělských dotací v Česku provází zajímavý trend. Jejich objem totiž v posledních třech letech výrazně vzrostl některým z největších příjemců. Kromě holdingu Agrofert, u něhož zemědělské dotace v roce 2017 poprvé přesáhly miliardu, se dotační příjmy zvyšují i koncernu Úsovsko. Jeho spolumajitel je exministr zemědělství v první vládě Andreje Babiše (ANO) Jiří Milek.
Zmíněný trend vyplývá z údajů platební agentury SZIF, která má v Česku rozdělování zemědělských dotací na starosti. Příkladem je zemědělsko-potravinářský koncern Úsovsko. Předsedou jeho představenstva je exministr zemědělství Jiří Milek, který resort spravoval v Babišově první vládě. Ta vláda, aniž získala důvěru Poslanecké sněmovny.
Zatímco v roce 2016 tvořil objem zemědělských dotací pro společnost 142 149 000 korun, o dva roky později to bylo 183 272 000. Podobně rostla čísla například i společnosti Rabbit. V roce 2016 získala firma 118 015 000 korun zemědělských dotací a v roce 2018 o sedmdesát milionů více, 198 004 000 korun. Čísla vychází z údajů SZIF.
Deník Echo24 se s dotazem, proč dotace rostou, obrátil ve čtvrtek mailem na mluvčí koncernu Úsovsko i na generálního ředitele Rabbitu a prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, na dotaz ale nereagovali.
Největším příjemcem zemědělských dotací je holding Agrofert, dnes zaparkovaný ve svěřenských fondech premiéra Babiše. Ten v roce 2017 poprvé překonal hranici jedné miliardy získaných korun na zemědělských dotacích. Přesněji 1 048 685 000 korun, v roce 2018 zemědělské dotace „klesly“ na 973 284 000. Dotace pro Agrofert jsou tématem auditů, které v Česku provedla Evropská komise. Píšeme o nich například ZDE.
Zastropovat dotace?
Společná zemědělská politika po roce 2020, která obsahuje i možnost omezení evropských dotací do zemědělství, je nyní velkým tématem EU. Evropská komise navrhuje, aby zemědělské podniky získávaly tzv. dotace na hektar, které by ale byly omezeny na částku 60 tisíc eur pro jeden zemědělský podnik. Znamenalo by to, že dotace by směřovaly více do menších a středních podniků, a ne do zemědělských gigantů. To vítají zástupci menších a středních zemědělců, pozici Česka ale sdílí zemědělci velcí. Zastropování odmítají.
Nejčastěji se používá argument, že v tuzemském zemědělství dominují velké podniky, které by horní hranice plateb postihla. Na podobném postoji má zájem i holding Agrofert, který má Babiš zaparkovaný ve svěřenském fondu. Dotace ve stejném oboru navíc pobírá i Miroslav Toman starší, otec ministra zemědělství za ČSSD, na společnost Agrotrade, kterou většinově vlastní.
NKÚ: Na malé podniky nic nezbývá
K zemědělským dotacím se v poslední době dvakrát kriticky vyjádřil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V dubnu kritizoval národního dotační program, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. Podle NKÚ totiž resort zemědělství nastavil podmínky čerpání, které nenutily příjemce chovat se hospodárně.
Se závažným zjištěním přišel NKÚ i loni v červnu. Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám, uvedl tehdy. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne.
