„Miluji ho, miluji ho, miluji ho.“ Poláky překvapil blízký vztah mezi Michnikem a generálem Jaruzelským

Legendární představitel někdejší Solidarity, zakladatel a dlouhodobý šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik udivil nyní polskou veřejnost svým vřelým obdivem a deklarovaným blízkým vztahem s generálem Wojciechem Jaruzelským, který stál v čele vojenského převratu, namířeného proti masovému hnutí Solidarita na počátku 80. let. 20. století. Informují o tom polská média, například server Do Rzeczy. Michnik byl přitom jedním z mnoha odborových vůdců, kteří byli hned po vyhlášení stanného práva generálem Jaruzelským zatčeni a internováni na dlouhé roky. Michnik strávil za komunistického režimu jako politický vězeň šest let za mřížemi.

Na videozáznamu, který byl součástí dalšího dílu pořadu "Magazynu śledczego Anity Gargas" na kanálu TVP tento týden, je patrné jak blízko měl šéf deníku Gazeta Wyborcza ke strůjci stanného práva v Polsku.

Nocne spotkanie w domu generała w rocznicę stanu wojennego, czyli sekretna przyjaźń Adama Michnika z Wojciechem Jaruzelskim. #Magazynśledczy w czwartek o 22:35 w TVP1.#stan_wojenny#Wujek#IIIRP #GazetaWyborcza pic.twitter.com/3mLHcOoM1W

— Śledczy Anity Gargas (@MagazynSledczy) December 8, 2021

 

Wyznania redaktora naczelnego „Gazety Wyborczej” w rocznicę wprowadzenia stanu wojennego.
„Magazyn śledczy Anity Gargas” o 22:35 w TVP1.#Michnik#Jaruzelski#IIIRP#GazetaWyborcza pic.twitter.com/oN2WynCQRp

— Śledczy Anity Gargas (@MagazynSledczy) December 9, 2021

Záznam byl pořízen doma u Wojciecha Jaruzelského v noci z 12. na 13. prosince 2001, na setkání několika lidí v den výročí zavedení stanného práva. Michnik na něm velmi upřímně zdraví komunistického generála. Oba muži se vroucně objímají a je vidět, že se jedná o velmi přátelský večírek. "Miluji ho, miluji ho, miluji ho," říká Michnik a pak pokračuje: "Pro mě je generál polský vlastenec a vždy jím byl". Další část záznamu ukazuje, jak Michnik viděl roli Jaruzelského v tehdejším Polsku. "Bez něj by nic nebylo. Bez tebe by nebylo nic, Wojteku. Nic," říká někdejší představitel Solidarity Adam Michnik a dodává: "Jen vy a (šéf Solidarity Lech) Wałęsa, to byli dva lidé, kteří mohli změnit běh dějin a vy jste to dokázali."

Podle Michnika stanné právo v Polsku bylo „nejliberálnějším státním převratem v dějinách světa“.

I když takto otevřeně přátelský o obdivný vztah mezi "věznitelem a vězněm" Poláky překvapil, podobný pohled na Jaruzalského není ničím ojedinělý. Podle některých interpretací potlačení širokého protikomunistického hnutí v Polsku "vlasteneckými" generály zachránilo Polsko od připravované, mnohem brutálnější invaze Sovětského svazu a jeho satelitních armád, včetně Československé lidové armády. Řada historiků je ale přesvědčena, že tutointerpretaci vyhlášení stanného práva o sobě šířil sám Jaruzelski.

Postupem let došlo také k určitému "sblížení" mezi Jaruzelským a Lechem Wałęsou.

Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny, už jeho otec bojoval proti Sovětům v polsko-sovětské válce. Při válečných událostech, kdy SSSR a Německo napadly Polsko, se rodina ocitla v Sověty také okupované Litvě a následně byla internována na Sibiři, kde jeho otec zemřel. Tam Wojciech Jaruzelski vstoupil do tvořící se polské armády, která bojovala spolu s Rudou armádou proti Němcům a udělal rychlou kariéru pod dohledem sovětských velitelů. V poválečném komunistickém Polsku pak pokračovala Jaruzelského kariéra v armádě, ukončená funkcí polského prezidenta. Byl to ale on, kdo vydal rozkazy střílet do lidí. Jaruzelski byl jedním z vyjednavačů komunistického režimu s polskou opozicí u tzv. kulatého stolu na sklonku 80. let 20. století, kdy došlo k předání moci právě protikomunistické opozici. Zemřel v roce 2014.

Michnik na obsah nahrávek nereagoval. Gazeta Wyborcza Michnikovo chování také nekomentovala, ale podle serveru Do Rzeczy zaútočila na polský Institut národní paměti. Ten podle ní poskytl novinářům nezákonně materiál, který se v pořadu objevil. Prezentované fragmenty jsou součástí filmu novinářky Teresy Torańské a Marie Zmarz-Koczanowicz s názvem "Noc s generálem", která byla natočena 13. prosince 2001 v domě generála Jaruzelského. Ze scén natočených novináři byl vytvořen dokument, který byl později uveden mj. v polské veřejnoprávní televizi, však neobsahoval inkriminované záběry zveřejněné nyní Anitou Gargasovou. Po smrti Torańské byly její poznámky a mj. fragmenty nahrávek zaslány do Ústavu národní paměti. Podle novinářů z deníku Gazeta Wyborcza institut porušil zákon tím, že předal fragmenty autorům pořadu.