V USA skutečný konzervatismus není, říká harvardský profesor práv

V USA skutečný konzervatismus není, říká harvardský profesor práv
Adrian Vermeule, profesor práva na Harvardově univerzitě. Foto: archiv
Rozhovory

ECHOPRIME

Ondřej Šmigol

Odpovědí na momentálně probíhající kulturní revoluci na Západě by podle mnohých měl být návrat ke starému klasickému liberalismu, založenému na svobodě slova, toleranci opačných názorů a volné diskusi. Na americké pravici se však objevila skupinka myslitelů, kteří tento pohled odmítají. Tvrdí, že nynější „liberálové“ nejsou popřením klasicky chápaného liberalismu, ale jeho logickým důsledkem. Představují proto alternativní model a tvrdí, že znají cestu k porážce levice v kulturních válkách. Jeden z čelných představitelů tohoto hnutí je i Adrian Vermeule, profesor práva na Harvardově univerzitě.

Jak byste definoval konzervatismus?

Spojené státy nemají žádnou skutečně „konzervativní“ stranu nebo tradici v evropském smyslu; jsou zde pouze levicové a pravicové varianty liberalismu. To, co je považováno za „konzervatismus“ ve Spojených státech, je ve skutečnosti zvláštní značka pravicového liberalismu, která je nakloněná svobodným trhům, deregulaci a agresivní ochraně a expanzi liberální říše v zahraničí. V tomto smyslu rozhodně nejsem konzervativec. Chci obnovit americkou ústavní teorii, která vidí vládu jako veřejnou autoritu oddanou všeobecnému blahu.

Co je všeobecné blaho?

Mír, spravedlnost a hojnost jako základní elementy. Můžeme dodat zdraví, bezpečí a dobře uspořádaný vztah k životnímu prostředí.

Kdy se to podle vás všechno začalo kazit? V roce 1776? 1789? 1968? Dřív? Později?

Kdy začne padat lavina nebo domeček z karet? Musíte rozlišovat mezi podmínkami v pozadí a okamžitými důvody, které to spustí. Slabost je zabudovaná do struktury v pozadí, ale je potřeba nějaká okamžitá událost, aby spustila ten proces. Je tu systémový sklon ke kolapsu, ale načasování je nepředvídatelné. Ve velmi dlouhodobém pohledu je liberalismus jen dotažení protestantismu do jeho plných důsledků, které se projevují v radikálně vzpurných projektech sebeemancipace a sebeuvědomění. Nyní není nic, co by tomu mohlo vzdorovat, žádná instituce, která by měla sebevědomí vzdorovat postupujícím fanatikům „já“, kteří vytvářejí jakési antináboženství. V USA tím trpíme denně.

Celý rozhovor si můžete přečíst na EchoPrime zde. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo