Miloš Zeman zanevřel na čínskou pandu

Jen blbec nemění názory, říká prezident republiky. A za slovy následují činy. Miloš Zeman se názorových obratů opravdu nebojí. Ideově už se ve své dlouhé kariéře definoval jako liberál japonského typu, socialista, eurofederalista. Od všech těch rolí se s vývojem událostí i sebe sama postupně vzdaloval. Teď aktuálně zahájil odvrat od Číny, které tady dělal od svého zvolení do úřadu v roce 2013 větší reklamu než panda, která měla přijet, ale nikdy nepřijela do pražské zoo. 

Miloš Zemana nezastírá, proč na Číňany zanevřel. Cítí se podveden. Panáčkoval jim tady na velkých ekonomických česko-čínských fórech na Žofíně. Jedno dokonce přímo hostil ve Španělském sále Pražského hradu. Číňané na nich naslibovali investice za desítky miliard korun. Nic z toho nesplnili. Symbolem čínských investic tady zůstala jen fotbalová Slavie, kterou si jako osobní hračku pořídil guru česko-čínské spolupráce Jaroslav Tvrdík. Zeman si uvědomuje, že jako ambasador čínských investic, které tady prostě nebyly, nejsou a nejspíš nebudou, začíná být směšný. Letos poprvé do Číny nepojede. Posílá za sebe vicepremiéra Jana Hamáčka, což je skutečně druhá liga. Neobtěžuje se ani požádat o zastupování premiéra Andreje Babiše, jehož Agrofert je se svými půjčkami u čínských státních bank vůbec největší strategickou investicí Číny v Česku. Zemana přes víkend v rozhovoru pro Blesk otevřeně říká, že nejede, protože sem nedorazily žádné ohlášené čínské investice. „Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala.“ 

Hru na velké čínské investice dál už nešlo hrát. Čísla jasně ukazují, jak je směšná. Přes opakované návštěvy prezidenta Miloše Zemana Číny, přes velkolepé ovace, jakých se dostalo čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi v Praze, i přes obrovský prostor věnovaný čínskému vlivu ve veřejné debatě jsou čínské investice v České republice velmi slabé. Na celkových investicích v zemi se podílí jedním procentem a na žebříčku zahraničních investorů patří Pekingu až čtyřiadvacátá příčka. Před ní je s obrovským náskokem řada zemí Evropské unie, Japonci i Korejci. Podle oficiálních údajů České národní banky byl dosud rekordní rok 2016, kdy Číňané v zemi investovali 12,5 miliardy korun.

Centrální banka sleduje přímé investice ve dvou liniích. Zaprvé srovnává rozdíl mezi tím, kolik každý rok do země čínských investic přiteklo, a tím, kolik jich naopak ze země odešlo. Po citovaném roce 2016 s rekordním plusem následují dva roky, kdy jsou tady Číňané v minusu. V roce 2017 to bylo 1,39 miliardy korun. O rok později odtud už odvedli o 15,1 miliardy víc, než za kolik tady nakoupili.

Druhou sledovanou linií je, kolik tady mají ke konci každého konkrétního roku Číňané investováno. Poslední dostupná čísla jsou tady za rok 2017. Tehdy celkové čínské investice v České republice dosahovaly 14,7 miliardy korun. Navzdory všem příslibům a očekáváním tady čínských peněz nepřibývá. Je jich naopak stále méně. „Za poslední dva roky se čínské investice v České republice snižují. Čína v letech 2014–2016 investovala podle statistiky ČNB o toku přímých zahraničních investic 19,3 miliardy korun. V  letech 2017 a 2018 naopak z České republiky odešlo 16,5 miliardy korun. Hlavním důvodem tohoto odlivu bylo splacení dříve přijatého úvěru ve výši 17,2 miliardy korun,“ uvádí Česká národní banka.

Vůbec největší strategickou investicí Číňanů se tak paradoxně stal Andrej Babiš, který se do Pekingu na rozdíl od Zemana nikdy nehrnul. Přesněji řečeno jeho holding Agrofert, toho času zaparkovaný ve svěřenském fondu ovládaném Babišovou ženou Monikou a jeho právníky. Agrofert se dostal do finančního ohrožení poté, co byl Andrej Babiš obviněn z trestného činu dotačního podvodu velkého rozsahu na Čapím hnízdě a Evropská komise vyzvala Česko, aby kvůli střetu zájmů zastavilo veškeré dotace Agrofertu. Babišova firma má podle aktuální výroční zprávy za rok 2018 na úvěrech od bank půjčeno 43,9 miliardy korun. Největším věřitelem už nejsou na rozdíl od předchozího roku Němci. Jejich bance IKB Andrej Babiš dlužil ještě v roce 2017 téměř šest miliard korun. Už loni se největším Babišovým věřitelem namísto Němců stalo konsorcium, v němž hrají důležitou roli čínské banky. Bank of China dluží 938 milionů korun. A Industrial and Commercial Bank of China dalších 514 milionů korun. Ve srovnání s celkovými dluhy Agrofertu je ale i jeho největší strategická investice Číny velmi chabá. U svého největšího věřitele, jímž je Francouzi ovládaná Komerční banka, má Babiš půjčeno pětkrát tolik. 

Miloš Zeman zjevně došel k závěru, že on sám ani Česká republika nejsou pro Číňany dost zajímaví. Kdo detailně sleduje strategii, s níž Čína investuje ve světě, chápe proč. Nemáme technologické klenoty ani suroviny, ani to tady není tak snadné ovládnout a  zájmově kolonizovat jako třeba v Řecku nebo Africe. 

V dohledné době se to nezmění, a tak Miloš Zeman došel k závěru, že už nebude dělat Číně užitečného idiota. Paradoxně to oznámil zrovna ve chvíli, kdy na je Tchaj-wanu pražský primátor Zdeněk Hřib a chystá se tam předseda Senátu Jaroslav Kubera. Šanghaj v reakci na Hřibovu návštěvu oznámila, že ruší veškeré oficiální kontakty s Prahou. Zemana to dnes nechává v klidu. „Šťastná země, která nemá opozici, ale obávám se, že té zemi nakonec absence opozice uškodí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk. „Číňané, byť chápu, že je může iritovat jak primátor Hřib, tak předseda Senátu Kubera, který se chystá na Tchaj-wan, ale musí pochopit, že tady je prostě jiný politický systém, že my nemůžeme nařídit něco komunálním nebo opozičním politikům.“

Kdyby evropské elity byly schopné ustupovat od svých názorů, do nichž nainvestovaly obrovský intelektuální kapitál, s lehkostí Miloše Zemana, vyhnula by se Unie karambolům s migrací nebo eurem. Zemanovi se dá hodně vyčítat a za hodně věcí se mu smát. Heslo Jen blbec nemění názory, když se ukážou být mylné, by ale mohlo být inspirací i pro zemanofoby.