Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou ...
Světové centrum technologického výzkumu a průmyslu umírá. Slavné Silicon Valley ztrácí některé ze svých nejslavnějších firem a osobností. Miliardář a inovátor Elon Musk ohlásil, že se stěhuje do Texasu, a to i se sídlem automobilky Tesla. Na život v oblasti si stěžoval legendární investor Peter Thiel, jako jeden z prvních investoval například do Facebooku. Podle agentury Bloomberg je San Francisco, kde reálně většina zaměstnanců Silicon Valley bydlí, třetí na žebříčku amerických měst, odkud se nejrychleji vystěhovávají lidé.
Největší ztrátou je přesun společnosti Oracle, druhé největší softwarové firmy na světě. Nejsymboličtější je stěhování firmy Hewlett-Packard Enterprises, která může vysledovat svoje kořeny do roku 1930, kdy dva studenti ze Stanfordu, Bill Hewlett a David Packard, založili první garážový startup, což je považováno za moment zrodu moderního Silicon Valley. Oracle i Hewlett-Packard Enterprises se stěhují také do Texasu. Jen v tomto roce se do texaského Austinu přestěhovalo 39 technologických firem. Předměstí, kde se koncentrují, se dokonce začalo říkat Silicon Hills.
Spouštěčem přesunů je světová pandemie, díky níž si firmy uvědomily, že nemusí sídlit v centru světových technologií, aby na ně byly napojené. Známé společnosti, jako je třeba Facebook nebo Twitter, plánují, že někteří zaměstnanci by mohli pracovat z domova napořád.
Příčiny jsou však hlubší a do velké míry okolnosti, které učinily ze Silicon Valley tak populární místo, ho nyní pomalu zabijí. Celosvětově známé korporace a technologičtí investoři stahují do silikonového údolí nadějné mladé lidi z celého světa. Ti s sebou přinášejí nové nápady, do kterých lze investovat a tak generovat další peníze. Jenže s úspěchem se dostavily i stinné stránky.
V první řadě jsou tu astronomické nájmy. San Francisco a okolí patří vůbec k nejdražším místům k životu na světě. Jeden z 11 600 obyvatel San Franciska je dolarový miliardář. Roční příjem potřebný k nákupu průměrného domu je 320 tisíc dolarů (více než 6,8 milionu korun). Průměrný měsíční nájem je 3700 dolarů (79 tisíc korun). Ceny šponují nahoru právě zbohatlíci z technologického byznysu, kteří získané peníze ukládají do nemovitostí.
V březnu 2018 si Thiel stěžoval, že většina peněz, které poskytne startupům na rozjezd, skončí v kapsách pronajímatelů nemovitostí. Výsledkem je, že nikdo nechce výhodné stavby prodat. V roce 2018 z téměř 400 tisíc domů a bytů ve městě pouze 5471 změnilo majitele. Nové se téměř nestaví. Mohou za to znovu zbohatlíci ze Silicon Valley. Kalifornie, kde se San Francisco nachází, má jedny z nejpřísnějších územních zákonů v USA, takže cokoliv postavit je velmi složité. Přitom podle analýzy společnosti McKinsey Kalifornie do roku 2025 potřebuje postavit 3,5 milionu nových domů, stejně jako všechny ostatní americké státy dohromady.
Foto: Týdeník Echo
I když se všichni shodnou na tom, že by se mělo více stavět, nikdo nechce, aby tomu bylo tak v jejich okolí. Když se kalifornskému senátu podařilo protlačit zákon, který nutil místní samosprávy změnit územní plánování, takže na některých místech by bylo možné postavit velká sídliště a ne jenom rodinné domy, senátorovi Anthonymu Portantinovi se podařilo pozdržet jeho platnost o rok. Portantin zastupuje jeden z nejbohatších okrsků ve státě a bojí se, že zákon by mohl změnit jeho „lokální charakter“.
Pak je tu skutečnost, že San Francisco se pomalu, ale jistě mění v padlé město, které se doslova „topí v hovnech“. Od roku 2008 do 2019 bylo zaznamenáno 132 562 případů lidských exkrementů na ulici, z toho 28 084 v roce 2018. Existují dokonce interaktivní mapy ukazující, kde všude na veřejnosti lidé vylučují. Městská hygiena zřídila speciální „bobkovou patrolu“. V parcích a na dětských hřištích se hromadí injekční stříkačky, roste zločinnost. V roce 2017 mělo San Francisco největší počet majetkových trestných činů z dvaceti největších amerických měst. V samotném městě žije 7500 bezdomovců. V okolí jsou chudinské kolonie lidí žijících v karavanech nebo ve stanech.
Znovu jedna z příčin problému je Silicon Valley. Lidé tam pracující jsou z velké části mladí a progresivní, což je jeden z důvodů, proč Kalifornii i San Francisco ovládají demokraté. Ti v roce 2014 schválili přesunutí řady prohřešků, jako je držení nelegálních drog pro vlastní potřebu nebo krádež čehokoliv, co má hodnotu nižší než 950 dolarů (přes 20 tisíc korun), z kategorie zločinů do kategorie přestupků. Změna měla zmenšit počet vězňů. Hlavním výsledkem je vlna zločinnosti, kdy zloději a drogoví dealeři zaplatí relativně malou pokutu a mohou dále vesele působit. Některé lékárny a malé obchody se tak kvůli neustálým krádežím nemohly uživit již před pandemií.
Když k tomu všemu připočteme, že Kalifornie má nejvyšší daň z přijmu v USA, zatímco třeba Texas nemá žádnou, začnou přesuny velkých technologických firem dávat smysl. Technologická migrace je rozhodně špatnou zprávou pro Kalifornii, každý přesun znamená méně peněz do státní pokladny, čímž se roztáčí spirála úpadku.
Paradoxně to však může být i špatná zpráva pro Texas a možná i pro republikány. Ajťáci ze Silicon Valley s sebou přivážejí i svou politiku. Výsledkem tak může být, že v Austinu zopakují podmínky, které vedly k tomu, že se ze San Franciska stalo tak nesnesitelné místo. Navíc velké stěhování Kaliforňanů může změnit volební mapu Ameriky. Texas je největší solidně republikánský stát, bez něj nemá pravice příliš šancí, jak ve volbách zvítězit. Jenže republikánský náskok je překvapivě malý. Donald Trump tam letos získal jen 52 % hlasů. Texaský guvernér Greg Abbot proto například zahájil petici s názvem „Nezkaliforňujte můj Texas“. V roce 2018 se přestěhovalo z Kalifornie do Texasu 86 tisíc lidí. Druhou nejpopulárnější destinací byla Arizona, kam se ve stejný rok přesunulo 68 tisíc Kaliforňanů. Arizona patřila k věrným republikánským státům, letos tam senzačně vyhrál demokrat Joe Biden. Případná smrt Silicon Valley tak může mít vážnější dopady, než je konec jednoho technologického hubu.
00:02
