1 Změna v přerozdělování uprchlíků?

Uprchlické kvóty podle HDP a počtu obyvatel? Europoslanci jednají o změnách pravidel

, NOVÉ

Témata: , , ,

Pravidla pro přerozdělování uprchlíků se možná dočkají nové podoby. Evropský parlament ustanovil mandát pro vyjednávání změn hojně kritizovaného dublinského systému, kterým trpí především pohraniční státy. Nový systém by mohl brát ohled na ekonomickou sílu dané země i počet obyvatel, vyplývá z dokumentu Evropského parlamentu.

Takzvaný dublinský systém funguje tak, že uprchlík musí podat žádost o azyl v první členské zemi, do které dorazí. Řada evropských zemí tento princip kvůli velkému počtu přicházejících migrantů od roku 2015 neuplatňovala. Na pohraniční státy Evropské unie, jako je třeba Itálie, která se ročně dočká statisíců uprchlíků, byl tak vyvíjen obrovský tlak.

Pravidla pro rozdělování migrantů si tak vysloužila velkou vlnu kritiky nejen od členských států, ale také europoslanců, kteří volali po revizi dublinského systému. Mandát pro vyjednávání změn povede Cecilia Wikströmová, švédská europoslankyně za Liberální lidovou stranu.

„Uprchlická krize z roku 2015 jasně ukázala, že dublinské regulace potřebují zásadní reformy,“ napsala politička na svém blogu. „Nový systém by si měl poradit jak se standardními migračními procedurami, tak i krizovou situací na vnějších hranicích Evropské unie,“ dodala.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Ve výčtu navrhovaných změn patří mezi nejdůležitější body relokace uprchlíků. O žádost o azyl se nebudou primárně starat úřady států, kde migrant poprvé vstoupil na území Evropské unie. Místo toho jej přesunou podle speciálních podmínek do cílové členské země, kde bude usilovat o azyl. Nové pravidlo by tak mělo ulehčit pohraničním „nárazníkovým“ státům.

Systém by přitom měl brát ohled na celou řadu faktorů, třeba jestli žadatel o azyl má příbuzenské vztahy v Evropě či zda předtím nestudoval na území EU. Zde Wikströmová doufá v efektivnější spolupráci mezi členskými zeměmi a rychlá jednání tamějších úřadů. „U žadatelů, kteří mají být přesunuti jinam, musí systém fungovat co nejrychleji,“ dodala ve svém článku.

Rizikem jsou tak především náklady na přepravu a další administrativní řízení, což je ale podle ní malá cena za to, že se tímto systémem rozmělní tlak na pohraniční státy, které uprchlická krize zasáhla nejvíce.

Kvóty podle ekonomické síly i počtu obyvatel

Dalším zásadním bodem navrhovaných reforem by byly kvóty přizpůsobené podle HDP daného členského státu i jeho počtu obyvatel. Systém by tak měl zajistit férové rozdělení žádostí o azyl, navíc reflektované kapacitami a prostředky daných členských zemí. Uprchlík by mohl být teoreticky přesunut i do zemí, které dosud přijaly malé procento žadatelů.

Členské státy, které ovšem nemají s azylovým řízením velké zkušenosti, by se dočkaly tzv. přechodného období o délce tří let. Nejdříve by začaly s menším počtem uprchlíků, po uplynutí lhůty by pak měly být schopné přijmout pravidly ustanovené procento migrantů, popisuje Wikströmová.

I zde europoslankyně doufá v bezproblémovou spolupráci mezi zeměmi, bez kterých systém nemůže fungovat. A to i přes jejich nesouhlas. „Doufám, že členové EU budou respektovat demokratické rozhodnutí evropského parlamentu,“ píše na blogu.

V případě „neposlušnosti“ vidí jako trest odepření přístupu k evropským grantům i finančním zálohám, které mají sloužit pro návrat neúspěšného žadatele o azyl do jeho domoviny.

Čtěte také: Nová německá vláda je v nedohlednu. Rozhovory o její podobě začnou možná až v příštím roce

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.