Tlak na Válkovou sílí. Sama z postu zmocněnkyně pro lidská práva odejít nechce

Spolupráce s rudým prokurátorem Josefem Urválkem připravila političku hnutí ANO Helenu Válkovou již o možnost ucházet se o funkci ombudsmana. Z nejrůznějších stran však zaznívá, že by s takovou minulostí neměla poslankyně zastávat ani funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kabinet o tom sice na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) v pondělí jednal, po vystoupení Válkové ale ministři o jejím setrvání nehlasovali. Válková na zasedání před ministry vystoupila a odmítla při tom možnost, že by funkci mohla opustit sama. Prezident Zeman nechtěl v rozhovoru pro Blesk mluvit o tom, zda by měla z funkce rezignovat, je to podle něj v kompetenci premiéra. Andrej Babiš (ANO) se zatím k jejímu případnému setrvání nevyjádřil.

Její konec ve funkci by si přitom přál právě ministr vnitra Hamáček, který však druhým dechem dodává, že sociální demokracie proti většině ANO na vládě příliš nezmůže. „Já premiérovi řeknu svůj názor. Pokud bude paní Válková pokračovat ve funkci, tak z mého pohledu se bude věnovat víc obhajobě svého působení než samotnému fungování úřadu,“ uvedl Hamáček před novináři. Podle něj by to mohlo komplikovat chod celé agendy rady. „Nicméně hnutí ANO má (ve vládě) většinu, pokud se premiér rozhodne paní Válkovou držet, sociální demokracie nemá sílu na to, aby ji odvolala,“ dodal.

Že by měla Válková opustit i další důležitou funkci si myslí i další představitelé ČSSD, také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) „Měla by odejít,“ řekl pro Echo24. „Připadá mi, že způsob, jak se paní Válková hájila, ji fakticky diskvalifikuje pro politické funkce,“ dodal. Podle prvního místopředsedy Romana Onderky by měla odejít sama. „Nejlepší pro vyřešení stávající situace by bylo, kdyby paní Válková sama na post v čele rady vlády pro lidská práva rezignovala,“ řekl pro Echo24.

Odvolání Válkové z pozice vládní zmocněnkyně podpořili i předsedové opozičních TOP 09 a STAN Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan. „Pokud byla Válková členkou normalizační KSČ, nedává to velkou důvěru, že ví, co jsou lidská práva, a že je bude důsledně hájit,“ řekla Adamová v České televizi. Podobně se vyjádřil i Rakušan a apeloval na Hamáčka, aby ČSSD ve vládě prosadila odvolání Válkové.

Souhlasí s nimi také poslankyně za ODS Miroslava Němcová. „Když není dost vhodnou kandidátkou na funkci velké ombudsmanky, tedy veřejné ochránkyně práv, tak aby zůstala ve funkci ‚malé ombudsmanky‘ (vládní zmocněnkyně pro lidská práva), tak to mi žádnou logiku nedává,“ řekla Radiožurnálu.

U politiků hnutí ANO však velká touha, připravit Válkovou o stávající funkci, nepanuje. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že pozice vládní zmocněnkyně v případě Válkové doposud nikomu nevadila. „Čili nevidím úplný důvod, proč by měla v tuto chvíli z toho odstupovat. Pokud na tom bude širší koaliční shoda nebo hlavně pokud ona se rozhodne, že tak učiní, tak to je samozřejmě na ní,“ konstatoval.

Schillerová uvedla, že Válková byla přizvána na jednání, aby vysvětlila svou situaci. „My jsme ji vyslechli. Ona nám rozdala materiál, kde to vysvětluje, včetně historické a faktické analýzy,“ uvedla. Válková podle ní připravuje trestní oznámení a žalobu na ochranu osobnosti kvůli výrokům, které na její adresu v médiích zazněly.

Také komunisté, kteří vládu podporují, naopak kritizují, když je někomu vyčítání členství v komunistické straně. „Nové kolo lámání charakterů. V bývalé KSČ bylo v ČSSR v roce 1989 více než 1,7 milionu lidí. Mediokracie to odpouští jen těm, kdo je schopen plivnout na svou minulost a sloužit cizím zájmům. Nic o jejich práci, nic o jejich výsledcích. Pro mne ale práce zůstane jediné kriterium,“ napsal na Twitter předseda Vojtěch Filip.

Nové kolo lámání charakterů. V bývalé KSČ bylo v ČSSR v roce 1989 více než 1,7 milionu lidí. Mediokracie to odpouští jen těm, kdo je schopen plivnout na svou minulost a sloužit cizím zájmům. Nic o jejich práci, nic o jejich výsledcích. Pro mne ale práce zůstane jediné kriterium.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) January 13, 2020

Pozici vládního zmocněnce loni v červnu obnovil první Babišův kabinet. Do funkce pak jmenoval tehdejší náměstkyni úřadu vlády pro lidská práva Martinu Štěpánkovou, která loni ke konci března z pozice odešla. Post zmocněnce měly už dřívější vlády, poprvé vznikl v roce 1998. Před Válkovou úřad zastávalo pět mužů a dvě ženy. Některé kabinety pak měly ministryni či ministra pro lidská práva.

K rezignaci na funkci zmocněnkyně pro lidská práva i k odchodu z Rady vlády pro lidská práva vyzval Válkovou také člen rady Tomáš Němeček. Válková by podle něj měla rezignovat nejpozději do čtvrtečního jednání, jinak z rady odejde on sám. Výzvu zaslal také ostatním členům rady. „Teď je už ale pocit trapnosti při sledování činů a výroků profesorky Válkové nesnesitelný,“ uvedl na svém Facebooku.

Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.

Poslankyně již v pátek v České televizi kvůli kritice odmítla svou kandidaturu na ombudsmanku, kterou navrhl prezident Miloš Zeman. Ten serveru Blesk.cz řekl, že si váží rozhodnutí Válkové nekandidovat na ombudsmanku. Nevidí důvod stahovat její nominaci, když ji sama odmítla, tak Sněmovna nemá o čem hlasovat, řekl Zeman v rozhovoru na serveru Blesk.cz. Nechtěl mluvit o tom, zda by měla být Válková odvolána i z funkce zmocněnkyně pro lidská práva. Zmínil, že by mohl místo Válkové na ombudsmanku nominovat poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou.

Čtěte také: Helena Válková a český „profesionalismus“