Lék na koronavirus už možná existuje 50 let. Úspěch z Hradce ale zpochybňuje Prymula

Účinný lék na léčbu nemoci covid-19 možná existuje už 50 let. Přípravek Isoprinosine na sobě a svém synovi vyzkoušel vakcinolog a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, profesor Jiří Beran a prý s velikým úspěchem. V obou případech byl průběh nemoci jen mírný. Užívali ho i pacienti v domově seniorů v Litovli, kde se nakazilo více než 60 lidí, píše magazín Forbes. Účinnost léku ale zpochybňuje epidemiolog Roman Prymula.

Isoprinosine je k sehnání asi v 70 zemích světa, může ho předepsat každý obvodní lékař zákazníka vyjde asi na 480 korun včetně doplatku. Užívá se na herpetické infekce nebo onemocnění spojená s EB viry a cytomegaloviry. Ale jak se ukazuje, může dobře posloužit i v boji proti koronaviru.

„Buď to byl zázrak, nebo se potvrzuje, že lék opravdu dokáže výrazně nastartovat imunitu, tedy zvýšit počet takzvaných NK buněk (zkratka z Natural Killers), které s virem umějí bojovat,“ sdělil serveru Beran. „Jakmile virus vstoupí do lidského organismu, snaží se co nejdříve dostat k vnímavé hostitelské buňce, aby se v ní začal množit. V tu chvíli přestává být pro imunitní systém viditelný. Isoprinosine přispívá k tomu, že se informace o něm na povrchu buňky objeví, a navíc počet NK buněk zvyšuje,“ vysvětlil úlohu léku.

Dostatečná hladina NK buněk je klíčová, míní profesor. Isoprinosine doporučuje vzhledem k povaze jejich práce především zdravotníkům a také lidem nad 50 let a chronicky nemocným. „Při užívání dvou tablet třikrát denně se pátý den počet NK buněk zdvojnásobuje a sedmý až osmý den se dramaticky zvyšuje počet osob bez jakýchkoli příznaků,“ dodal Beran.

Příznivé výsledky měl lék také v litovelském domově seniorů. Tam lék podali 20 pacientům ve vysokém věku. U některých se stav mírně zlepšil během dne, sedm pacientů muselo na infekční oddělení v prostějovské nemocnici kvůli zápalu plic, průběh nemoci byl spíš mírnější.

Chybí studie, říká Prymula

Jenže i kdyby účinky léku byly opravdu takové, jak je popisuje Beran, neexistuje zatím žádná studie, která by je potvrzovala. Podle Berana může být důvodem to, že ho celosvětově vyrábí asi 40 firem a žádná nechce dát dva až tři miliony eur do nové studie, která by se věnovala jeho účinkům na covid-19. Na lék totiž už neexistuje licence a zisk by se pak dělil mezi všechny zmíněné firmy.

Že chybí relevantní data, si myslí i vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Těch léků je celá škála, zkouší se jich 15 nebo 20,“ sdělil deníku Echo24. „Tady se nedá dělat závěr z jednoho případu. Není tam studie, která by ukázala, že v těch skupinách byli srovnatelní jedinci. Na základě závěru z asi dvou desítek pacientů se skutečně nedá říci, že by to byl preparát, který by mohl pomoci,“ dodal.

Význam preparátu je podle něj imunomodulační, to znamená, že v první fázi může pomoci pozvednout imunitu nakaženého. „Na druhou stranu jeho nebezpečnost by asi byla v tom, kdyby se podával u těžších případů, které mají takzvanou cytokinovou bouři, to znamená jejich imunitní systém zasahuje intenzivně. V této fázi by to bylo spíše kontraproduktivní, protože by tu imunitu ještě zvedl,“ míní Prymula. „Je to každopádně preparát, který je mezi těmi, které by mohly mít nějaký účinek, doplnil.

I podle ministerstva zdravotnictví chybí data. „S tímto přípravkem dosud nebyly provedeny žádné klinické studie v indikaci COVID-19, proto nelze posoudit účinnost a bezpečnost takové léčby přímo v případě COVID-19. Možné využití IP plyne z jeho farmakodynamických vlastností, v rámci nichž může dojít k posílení imunitní odpovědi. Jedná se však pouze o teoretické úvahy. Protože nebyly provedeny žádné klinické studie IP pro zjištění efektivity a bezpečnosti v případě onemocnění COVID-19, nelze dělat závěry o jeho účinnosti,“ sdělila redakci mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

„Názory odborníků na podávání přípravku u pacientů s COVID-19 nejsou nyní jednotné, současný stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení pro jeho podání,“ dodala.