Připomíná mu Habsburky. Zahradil demonstroval proti Mariánskému sloupu. Duka sloup požehnal

Na Staroměstském náměstí se v sobotu sešli příznivci i odpůrci mariánského sloupu, jehož napodobenina se po 102 letech vrátila do historického centra Prahy. Již od rána se zde nacházely stovky lidí, někteří v národních krojích. Většina se zúčastnila modlitby, podstatně menší počet se za dozoru policie srotil u budovy radnice pod nápisy "Praha není Vatikán" nebo "Sloup hanby". Zastánci považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců, jejichž organizátoři akci nazvali "Neformální sešlost za sekulární Staromák", jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

"Je to dobrá příležitost, aby zazněly i jiné, kritické názory na stavbu, kterou mnozí lidé považují za kontroverzní. Samozřejmě je tady katolický názor, který to považuje za symbol Panny Marie a vítězství nad Švédy. Evangelické církve v tom zase vidí symbol pobělohorské rekatolizace a útlaku. Lidé sekulární, třeba já, v tom zase vidí jakési připomínání habsburské monarchie. Ty názory jsou stejně hodnotné, máme demokracii a svobodu názorů," řekl přítomný europoslanec Jan Zahradil.

"Jsem rád, že se tato významná stavba vrací na své původní místo. Staroměstské náměstí tak dostává svůj původní rozměr, ostatně i když se podíváme do historie a nešťastného okamžiku strhnutí sloupu, které mělo charakter spíše opileckého výtržnictví než ideologického záměru, tak sami účastníci tohoto aktu svého činu na smrtelné posteli litovali," uvedl radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09).

Pražský arcibiskup Dominik Duka po poledni mariánský sloup požehnal. Duka zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách. Za symbolické považuje to, že sloup stojí naproti pomníku Jana Husa. Žehnání i následné projevy se odehrávaly za skandování odpůrců sloupu, kteří volali "Hanba!" či "Sloup rozděluje národ", někteří zastánci s nimi diskutovali. Policisté obě skupiny oddělovali, k žádnému střetu kromě slovních podle nich nedošlo. Slavnosti předcházela bohoslužba v Týnském chrámu.

Duka na závěr bohoslužby ocenil zlatou svatovojtěšskou medailí sochaře Petra Váňu, který na napodobenině sochy pracoval, stříbrnou pak jeho spolupracovníky Tomáše Váňu a Hynka Schejbala. Další ocenění kardinál předal například emeritnímu opatu strahovskému, emeritnímu i úřadujícímu předsedovi Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, staviteli Petru Řehořovi nebo zastupiteli hlavního města Prahy Janu Wolfovi (KDU-ČSL).

"Byl to hluboký příběh i díky těm, kteří byli proti nám. Proto jim děkuji," zmínil sochař a restaurátor Petr Váňa. Navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu pracoval 23 let pracoval.

Slavnosti předcházela bohoslužba v chrámu Panny Marie před Týnem, při které Duka zdůraznil, že mariánský sloup je symbolem usmíření. Kvůli protikoronavirovým opatřením mohli přijít jen lidé s pozvánkou. Účastníci byli v kostele rozděleni do několika sektorů. Mezi přítomnými byl například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Za Prahu při bohoslužbě promluvil zastupitel Wolf. Všichni přítomní v chrámu měli roušky. Bohoslužbu mohli sledovat lidé na velkoplošné obrazovce umístěné na náměstí. Při akci se také vybírali příspěvky na pomoc Bejrútu, který 4. srpna postihl ničivý výbuch.

Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem. Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989