Jak rychlá je smrt? Zkáza buněk postupuje dva milimetry za hodinu, změřili vědci

Vědci z prestižní Stanfordovy univerzity zjistili, jak rychle přichází smrt. Tamní biologové James Ferrell a Xianrui Cheng měřili rychlost a způsob, jakými umírají buňky, tedy nejmenší stavební bloky všech živých organismů. Zjistili, že „infikace“ smrtí se v buňkách šíří jako domino – jedna nakazí druhou. Vědci mají za to, že porozumění procesu buněčné smrti známému jako apoptóza může přispět k léčbě rakovinových onemocnění.

Buňky v tělech všech živočichů v průběhu života přirozeně vznikají a zanikají. Jeden z druhů zániku buněk se nazývá apoptóza, což je přirozený proces, který přispívá k odstraňování poškozených buněk, čímž se tkáň udržuje ve zdravé rovnováze. Stanfordští vědci apoptózu studovali u vajíčka drápatky vodní (druh žáby) tak, že jednu buňku „infikovali smrtí“ a pomocí techniky fluorescenční spektroskopie sledovali, jak se bude chovat.

Zjistili, že apoptóza se šíří jako domino. „Tato práce je dalším příkladem toho, jak příroda využívá efekt vln – znovu a znovu. Je to opakující se téma v regulaci buněk. Vsadil bych se, že to brzy začneme vídat v učebnicích,“ řekl k chování buněk vedoucí výzkumu James Ferrell. A jak rychle tedy buňka umírá? Infikace postupovala rychlostí 0,03 milimetrů za minutu, tedy necelý milimetr za půl hodiny.

Biolog míní, že poznatky výzkumu mohou být užitečné pro boj s rakovinovými onemocněními. „Někdy naše buňky umírají, když to nechceme – řekněme, u neurodegenerativních onemocnění. A někdy naše buňky neumírají, když to naopak chceme – třeba u rakoviny. Pokud do toho máme být schopni zasáhnout, potřebujeme porozumět tomu, jak apoptóza funguje,“ uvedl Ferrell.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Nový objev: vědci identifikovali křížence velryby a delfína, říkají mu velfín