Putin vyzval tajnou službu k intenzivnějšímu potírání útoků ze Západu

Ruský prezident Vladimir Putin na poradě s vedením tajné služby FSB nařídil této nástupkyni sovětské tajné policie KGB zdvojnásobit úsilí při odhalování a potírání toho, co podle agentury AP označil za pokusy Západu o destabilizaci Ruska.

Obvinil Západ, že jeho politika „zadržování Ruska“ zahrnuje snahy spoutat Rusko hospodářskými a dalšími sankcemi, snahy „vykolejit náš rozvoj, zpomalit jej, vytvářet problémy podél našich hranic, vyprovokovat vnitřní nestabilitu a podkopat hodnoty, které sjednocují ruskou společnost“. Cílem těchto snah cizích mocností, které Putin přímo nejmenoval, je podle něj „oslabit Rusko a dostat jej pod kontrolu zvenčí“.

Prezident jménem vedení země poděkoval FSB za informace o chystaných provokacích během pandemie covidu-19 a pokusech „zpochybnit ruské úspěchy v boji proti koronaviru“. Současně nařídil tajné službě připravit se na provokace během nadcházejících voleb do dolní komory ruského parlamentu. Uvedl, že právo občanů svobodně si zvolit své zástupce bude ubráněno před jakýmikoliv provokacemi. Deník Kommersant k tomu dodal, že poslanci tento měsíc přijali zákon o zablokování nezákonné agitace na internetu.

Putin, který sám v minulosti býval důstojníkem KGB a ředitelem FSB, na poradě podle agentury Interfax uvedl, že loni byla v Rusku překažena činnost 72 pracovníků a 423 agentů zahraničních zvláštních služeb. Zdůraznil, že nadále je třeba nepřipustit úniky tajných informací vojenského charakteru, údajů o pokrokových technologiích a perspektivním bádání ruských vědců a zbrojních podniků.

Ochladnutí vztahů

Vztahy Ruska a Západu se propadly na dno v éře po skončení studené války kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014, ruskému vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a naposledy kvůli uvěznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného a potlačení protestů požadujících opozičníkovo osvobození, připomněla AP. Dodala, že Navalnyj byl zatčen 17. ledna hned po návratu do Ruska z Německa, kde se pět měsíců léčil z otravy nervově paralytickou látkou. Otravu připisuje Kremlu. Ruské úřady to odmítají a obviňují Navalného ze spolupráce se západními zpravodajskými službami. Tato tvrzení Navalnyj zesměšňuje.

Navalnyj byl tento měsíc odsouzen na dva a půl roku vězení za porušování podmíněného trestu během léčby v Německu. Soud kvůli tomu změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný. Navalnyj označuje soudní procesy, které jej postihly v Rusku, za vykonstruované a argumentuje, že Evropský soud pro lidská práva tyto procesy uznal za nespravedlivé.