1 komentář

Strach nad Českem: Přijde roku 2019 krize?

komentář

Témata: , , ,

V málokteré evropské zemi se tak změnila nálada k horšímu jako v Česku, informuje Eurobarometr. Hospodářství i poměry ve společnosti se po sedmi letech, kdy všechno šlo nahoru, opět začínají vracet zpátky dolů. O tom nejsou ve zdejší společnosti velké pochyby.

Informace z průzkumu tradičně zveřejněného před koncem roku musí překvapit. Zdejší výzkumy veřejného mínění se zaměřují jenom na politiku, teď se však zdá, že pro pochopení tuzemských poměrů není politika tím nejdůležitějším. Výzkumníci, média i veřejnost detailně sledují, jestli se nějak nezačaly měnit preference proti volebnímu výsledku v roce 2017, pro stromy však není vidět les. Dotazy Eurobarometru na politiku dopadají zhruba stejně jako výsledky průzkumů zdejších agentur. Od roku 2014, kdy se ujali vlády sociální demokraté a podnikatelská strana ANO, se politické názory nemění. O něco méně než třicet procent Čechů oceňuje práci vlády, pod dvaceti procenty je podpora parlamentu a Evropská unie je zhruba na třetině. To se změnilo jen v roce 2017 během rozkolu koalice ČSSD a ANO, po její resuscitaci loni na jaře se ale poměry vrátily do starých kolejí. Česká republika patří mezi deset zemí, kde mají nejméně v oblibě svou vládu, mezi pět států s nízkou důvěrou k parlamentu, a dokonce mezi tři státy s nejhorším vztahem k EU. To je během poslední pětiletky setrvalý stav.

Dlouho to vycházelo

Přesto platí, že prosperita změnila pohled Čechů na svět výrazněji než ve většině evropských zemí. Na otázku, jestli se společnost vyvíjí správným směrem, odpovídali Češi rok od roku optimističtěji. Společenské poměry si pochvalovala roku 2013 sotva pětina občanů, loni na jaře to už byla polovina. Srovnatelnou změnu k lepšímu zažili v Evropě už jen Portugalci, Poláci a Maďaři. Těžko se s Českem mohou srovnávat vyspělé státy severu a západu starého kontinentu, protože tam převládalo pozitivní hodnocení už před pěti lety. Němci a Britové si ovšem pohoršili, první pod vlivem migrační krize a druzí v důsledku brexitu, a teď si stěžují častěji než Češi. Spíše skeptické jsou od krize národy jižní a východní Evropy. Jejich nálada se mezitím také zlepšila, obvykle to však nebylo tak významné jako u nás.

Koncem loňska se však něco změnilo. Dříve se nálada v Česku zlepšovala rychleji než jinde, teď se však vyhlídky na příštích dvanáct měsíců zčistajasna zhoršily nejvíc v Evropě. Například společenské poměry se letos pokazí podle čtvrtiny těch, kterých se ptal Eurobarometr, a zlepší pouze podle sedminy z nich. Ještě počátkem roku 2018 to bylo přesně naopak. Není to úplný unikát, obdobně dopadl dotazník Eurobarometru ve Francii, Nizozemsku a Slovinsku, převážně v ekonomickém ohledu ještě v Německu. Jinde to tak zlé není, konkrétně v ostatních zemích Visegrádu převládá dosavadní optimismus, pokud se nálada ještě nezlepšila.

Zmíněné země skeptiků mají největší obavu z toho, co přijde, až se zastaví dosavadní hospodářský růst, a v různé míře se přidává zklamání z politické reprezentace, která nenaplnila očekávání vzbuzená při volbách v letech 2017 a 2018. Naopak relativně populární vůdci u sousedů z Visegrádu dokázali optimismus obyvatelstva přinejmenším udržet.

Když vláda bavičů nestačí

Přesto se Češi z postoje, který sdílí Francouzi, Němci a Holanďané, v jednom ohledu vymykají. Dlouhá ekonomická prosperita nezajistila větší popularitu reprezentantům vlády ani parlamentu, naopak se důvěra v politiky nesnížila, i když naděje na světlé zítřky končí. Jako by Češi předpokládali, že se poměry v hospodářství a vlastně v celé společnosti obracejí k lepšímu nebo horšímu samospádem, bez ohledu na to, jak se mění ti, kdo zemi vládnou. Vlády Bohuslava Sobotky i Andreje Babiše sice rozdělovaly rozpočtové prostředky obyvatelstvu, jak to jen šlo. Udržely si tím ovšem pouze obvyklou popularitu českých vlád a vyhnuly se osudu krizového premiéra Petra Nečase, kterému v roce 2013 věřila ve srovnání s jeho nástupci jen polovina lidí.

Teoreticky je možné, že při ekonomickém zpomalení, kterého se každý bojí, propadne i obliba současné vlády. Naopak si může Babišův kabinet polepšit nad 30 procent, když si s hrozbou poradí. Nejpravděpodobnější ovšem je varianta, že převládne fatalistický pohled odvozený z předlistopadového marxismu-leninismu. Politika je součástí nadstavby, a tedy maximálně nezávazným divadlem ke zkrácení dlouhé chvíle za zimních večerů. Pokud ovšem něco opravdu vážného zasáhne ekonomickou základnu, těžko od stávajících politiků čekat cokoli dobrého nebo zlého. To prozrazuje v Evropě neobvyklou skepsi k možnostem, které má vláda demokratického národního státu.

 

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.