Přichází s Netflixem i uniformita?

Pandemické uzavírky lidi naučily ledačemu – třeba využívání streamovacích služeb, především Netflixu. V době vynucené nečinnosti doma lidem nabídly zabíjet čas mnoha a mnoha hodinami audiovizuální zábavy. Jejich zrychlený nástup, kombinovaný s uzavřením kin, může působit jako revoluční událost, která důkladně změní svět filmu a televize, způsob, jakým se audiovizuální díla k lidem dostávají, i obchod s nimi. Bude ta změna skutečně tak zásadní? A je pro filmový průmysl, filmovou tvorbu i publikum pozitivní? Týdeník Echo o tom vedl debatu s Alešem Danielisem z filmové distribuční společnosti CinemArt, Ondřejem Zachem z FAMU International a dříve také HBO Europe a filmovými producenty Pavlem Strnadem ze společnosti Negativ a Tomášem Hrubým ze společnosti Nutprodukce.

Je až udivující, že mezi všemi těmi konspiračními teoriemi, které se snaží vysvětlit původ současné pandemie, se ještě neobjevila taková, podle níž by za všechno mohl nikoli Bill Gates, ale Netflix. Ta firma je jedním z jasných „vítězů“ pandemie. Před jejím začátkem přitom budoucnost Netflixu vůbec nebyla vnímaná růžově – firma byla považována za ohroženou, protože měla velké úvěry na výrobu obsahu a na jejich pokrytí potřebovala prudce zvýšit počet předplatitelů. No a pak přišel koronavirus a s ním i ti předplatitelé.

Zach: Občas někdo v nadsázce řekne, že Netflix má asi smlouvu s ďáblem. Vždycky když se ta firma dostane do problémů, dojde k nějakému zásahu „vyšší moci“ a situace na trhu nebo vůbec ve světě se změní způsobem, který je pro Netflix velice výhodný. Ta firma začínala jako zásilková půjčovna DVD a jednu dobu se jí obchodně nedařilo, majitelé Netflixu v roce 2000 jednali o prodeji dnes už neexistující sítě videopůjčoven Blockbuster. Pak ale přehrávače DVD na americkém trhu prudce zlevnily, což Netflix zachránilo. Nástup Netflixu jako streamovací služby zase akcelerovalo následné zvýšení kapacity broadbandového připojení. A teď Netflixu zase vyšla vstříc pandemie.

Danielis: Netflix na pandemii vydělal, může z toho hlediska působit jako vítěz. V jiných ohledech to ale tak jasné vítězství není. Pandemie také urychlila realizaci plánů konkurence, která se na trhu objevila těsně před propuknutím nákazy. Na trh vstoupila služba Peacock, kterou provozuje společnost NBC Universal, a expanduje do Evropy. Velkou konkurencí pro Netflix je i Disney+, zaznamenal během pandemie ještě větší nárůst počtu uživatelů než Netflix a i tahle služba se tu brzy objeví, stejně jako HBO Max, svoji službu má i Amazon, existují další. To všechno jsou služby firem, které mají veliké archivy filmů vlastní výroby, jejichž část si Netflix licencoval, ty licence ale brzy vyprší. Je zjevné, že uživatelé si nebudou předplácet všechno a mezi streamovacími službami dojde k nějaké selekci, která pro Netflix nemusí být nutně příznivá.

Hrubý: I tak si ale myslím, že Netflix je vůči ostatním velkým službám napřed. Dokáže lépe předvídat vývoj na trhu, počítal i s tím, že DVD přehrávače jednou budou výrazně zlevněny. Dnes také dokáže daleko přesněji pracovat s ohromným množstvím dat o chování uživatelů, která shromažďuje, dělá na jejich základě programová rozhodnutí. Šéf Netflixu Reed Hastings o tom velice zajímavě mluví ve svém TED Talku z loňského roku. Jeden příklad: první hit z vlastní produkce Netflixu byl seriál Domek z karet. Rozhodnutí natočit něco takového vzniklo na základě analýzy dat, z níž vyplynulo, že hodně uživatelů má rádo herce Kevina Spaceyho a že mezi nimi zřejmě existuje poptávka po politickém dramatu. Z toho vzniklo nějaké rámcové zadání, do toho, jak to politické drama bude konkrétně vypadat, ale už Netflix režisérovi Davidu Fincherovi a scenáristovi Beauovi Willimonovi nemluvil.

Celá Salon si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.