Čtyřletá bitva o Aleppo: Desítky tisíc mrtvých, barelové bomby, útoky na záchranáře
Rok od vítězství vládních sil
NOVÉ
1
Během čtyř let probíhající bitvy o severosyrské Aleppo zemřelo přes 31 000 lidí. 22. prosince minulého roku zvítězila nad povstalci vládní armáda s pomocí Ruska. Bitva o Aleppo byla součástí stále probíhající občanské války v Sýrii. Tu zažehlo potlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, násilí si dosud vyžádalo více než 330 000 obětí na životech.
Bývalé ekonomické středisko Sýrie a někdejší druhé největší město v zemi s 2,5 milionů obyvatel Aleppo, které leží na severovýchodě Sýrie, asi 50 kilometrů od tureckých hranic, bylo od 19. července 2012 rozděleno na dvě části. Východní část ovládali povstalci (zastoupena byla Svobodná syrská armáda (FSA) a další sunnitské skupiny jako Levantská fronta či radikálové z Fronty dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra) a v západní části vládla armáda prezidenta Bašára Asada s podporou bojovníků z Íránu, libanonského Hizballáhu a také z Ruska.
Boje ve městě začaly prakticky hned po ovládnutí některých částí povstalci v létě 2012, zásadní útok na Aleppo spustila vládní armáda s podporou ruského letectva 1. února 2016. V létě 2016 pak byla přerušena hlavní zásobovací trasa povstalců do města. Město bylo dobyto vládní armádou s podporou ruských sil 22. prosince 2016 – jednalo se o největší vítězství vládní armády nad povstalci od začátku války v roce 2011 a dobytí bylo vnímáno jako tzv. bod obratu občanské války ve prospěch vládních sil.
Město bylo výrazně zničeno, bitva byla někdy nazývána jako „syrský Stalingrad“. Konfrontace byla podle svědků plná násilí na civilistech a útoků například na nemocnice a školy. Podle odhadů bylo zničeno přes 33 000 domů ve městě, list The Washington Post přirovnal devastaci Halabu ke Groznému a Drážďanům.
Za čtyři roky, pět měsíců a tři dny bitvy zahynulo přes 31 000 lidí, asi desetina z celé občanské války v Sýrii. Během bitvy byly obě strany několikrát obviněny z užití kupříkladu chemických zbraní, tzv. barelových bomb či útoků na záchranáře. Mezinárodní společenství nebylo schopno konflikt diplomaticky a mírovým způsobem vyřešit. Zvláštní vyslanec OSN Staffan de Mistura například v roce 2016 navrhoval vyhlášení autonomní správy pro povstaleckou, východní část, což vláda v Damašku odmítla.
Osm tisíc let staré město
Historické centrum města, proslavené citadelou či orientálním súkem, jehož kryté chodby se táhnou v délce 12 kilometrů, bylo v roce 1986 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Minaret největší Umajjovské mešity se ale v dubnu 2013 při bojích zřítil a UNESCO pak v roce 2013 umístilo centrum města, kde bylo zničeno na 30 procent památek, na seznam světového dědictví v ohrožení.
Město, založené nejspíš někdy v šestém tisíciletí před naším letopočtem, je trvale osídleno od třetího tisíciletí před Kristem. Ve 12. století bylo město centrem muslimského odporu proti křižákům, kterým se sídlo nepodařilo dobýt. V srpnu 1138 ve městě a okolí při zemětřesení zahynulo na 230 000 lidí, což je považováno za šesté nejhorší zemětřesení v historii.
V roce 1260 dobyli město Mongolové, kteří zmasakrovali původní obyvatelstvo. V dalších stoletích bylo pod nadvládou egyptských mamlúků a v roce 1516 se stalo součástí osmanské říše. V ní bylo Aleppo třetím největším městem po Istanbulu a Káhiře.
Město začalo být významným obchodním a vojenským střediskem oblasti a dlouhá staletí bylo nejsevernější baštou arabského světa. Ve městě se začal rozvíjet zejména bavlnářský a hedvábnický průmysl, výroba cementu a koberců či zpracování kůží. Aleppo bylo až do konce první světové války metropolí veliké osmanské provincie, která zahrnovala jihovýchod Anatolie a sever nynější Sýrie.
Ve 20. století začala rivalita s novou syrskou metropolí Damaškem. Asadův baasistický a alávitský režim potrestal město za podporu povstání islamistického Muslimského bratrstva v letech 1979-1982 a Aleppo též ekonomicky ztratilo po podpisu dohody o volené výměně zboží s Tureckem v roce 2005, kdy mnoho malých firem zkrachovalo kvůli levnější turecké konkurenci. Obchodníci v Aleppu se ale rychle otřepali a začali se orientovat na potravinářství a farmacii.
Ve městě před válkou dominovali sunnitští Arabové (65 procent) a sunnitští Kurdové (asi 20 procent). Křesťanů, především Arménů, zde bylo asi deset procent, přičemž po druhé světové válce zde bylo přes 30 procent křesťanů. Ve městě žila dlouhá staletí i židovská menšina, začátkem 20. století bylo Židů ve městě kolem sedmi procent (z asi 100 000 obyvatel), již před válkou zde ale nežil prakticky žádný a velká synagoga z pátého století byla prázdná.
