1 Okupace 1968

„Odporný pokus legitimizovat okupaci.“ Sněmovna odsoudila snahu prohlásit okupanty za veterány

, AKTUALIZOVÁNO

Témata: , ,

Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká Sněmovna za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech „mimořádně znepokojilo“. „Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa ve středu 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu,“ stojí v usnesení. Přijetí zákona by podle něj znamenalo vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českem a Ruskem z roku 1993.

Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o „brutální agresi“.

Sněmovna přijala po poměrně obsáhlé diskusi soubor několika návrhů, jak je předložili lidovec Marian Jurečka a předseda SPD Tomio Okamura. Odmítla snahu šéfa komunistů Vojtěcha Filipa přerušit jednání o návrhu ruského zákona do doby, než se k němu vyjádří zahraniční výbor.

Ruský návrh už kritizovalo české ministerstvo zahraničí i senátní zahraniční výbor. Odsoudil jej prezident Miloš Zeman, který si kvůli záležitosti předvolal na čtvrtek příštího týdne ruského velvyslance. Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.

Dělali v Československu pořádek, řekl poslanec

Návrh na přiznání statusu válečných veteránů může být v dolní komoře ruského parlamentu znovu předložen. Ruskému listu Vzgljad to řekl Jurij Švytkin, poslanec za hlavní vládní stranu Jednotné Rusko a místopředseda branného výboru Státní dumy. Dolní komora přitom loni v lednu návrh předložený komunisty neschválila, a to díky přičinění Švytkina a jeho spolustraníků.

„Česko a Slovensko si může myslet své, ale tehdy (v roce 1968) se podařilo odvrátit státní převrat jako takový,“ řekl poslanec v reakci na protesty Prahy a Bratislavy proti navrhované novele veteránského zákona. „Vycházíme z toho, že v roce 1968 (naši) lidé plnili vojenskou povinnost,“ dodal.

Návrh na doplnění zákona, který předložili už v roce 2016 v ruském parlamentu tři komunističtí poslanci, neprošel loni prvním čtením kvůli tomu, že drtivá většina poslanců Jednotného Ruska, největší poslanecké frakce, se do hlasování nezapojila a nebylo dosaženo potřebného kvóra. Podle parlamentního zápisu tehdy nehlasoval ani Švytkin.

Nyní ale tvrdí, že v budoucnu může být ve Státní dumě návrh předložen znovu. „Možná s právními a technickými úpravami, musí být stanovena procedura,“ uvedl poslanec. List Vzgljad v této souvislosti píše, že zastupitelé z frakce Liběrálnědemokratické strany a strany Spravedlivé Rusko, kteří návrh komunistů podpořili, chtějí novelu schválit v co nejbližší době.

Ruští vojáci podle poslance Švytkina „dělali v Československu pořádek“ a riskovali své životy. „Lidé, kteří tyto úkoly plnili, musejí mít odpovídající status,“ konstatoval. Česká republika a Slovensko podle něj prosazují vůči Rusku nepřátelskou politiku a Moskva by svou reakci mohla dát najevo prostřednictvím diplomatických kanálů. „Jsou to samozřejmě mezinárodní vztahy, ale my se musíme orientovat na pocity našeho vlastního lidu,“ řekl poslanec.

V internetové anketě, kterou Vzgljad na svém serveru k článku připojil, schválilo intervenci téměř 80 procent hlasujících. Proti bylo přes 13 procent. Do hlasování se zapojilo kolem 13 000 lidí.

Čtěte také: Okupanti z roku 1968 jako ruští váleční veteráni? Proti je i Miloš Zeman

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,