Van Goghovy záchvaty způsobovala abstinence, tvrdí nová studie

PROBLÉMY SLAVNÉHO MALÍŘE

Van Goghovy záchvaty způsobovala abstinence, tvrdí nová studie
Autoportrét Vincenta van Gogha. Foto: Wikimedia Commons/life plus 100 years or less
Panorama

Echo24

Psychické problémy slavného nizozemského malíře Vincenta van Gogha byly zřejmě způsobeny tím, že nuceně abstinoval. Podle studie publikované na stránkách International Journal of Bipolar Disorders měl umělec dva po sobě následující psychotické záchvaty při pobytu v nemocnici, kam se dostal poté, co si v roce 1888 uřízl ucho. Vědci u něho zároveň vyloučili schizofrenii. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.

Podle studie vědců z Univerzitního lékařského centra v nizozemském Groningenu mohla být nucená abstinence příčinou psychických potíží malíře, který se v roce 1890, ve věku sedmatřiceti let, zastřelil. Vědci zkoumali všechny možné psychické poruchy, kterými mohl van Gogh trpět, a to na základě analýzy jeho 902 dopisů, z nichž 820 bylo adresováno jeho bratru Theovi, a na základě záznamů lékařů, kteří ho léčili.

Soudilo se, že Vincent van Gogh trpěl kombinací bipolární poruchy a hraniční poruchy osobnosti, ačkoli žádná z těchto psychických chorob u něho nikdy nebyla diagnostikována. Podle vědců malíř prožil dva krátké psychotické záchvaty, pravděpodobně způsobené nucenou abstinencí, když byl přijat do nemocnice poté, co si břitvou uřízl ucho.

Vědci při svém bádání rovněž zkoumali některé teorie týkající se van Goghova fyzického a duševního zdraví. Vyloučili, že by trpěl schizofrenií či vzácnou metabolickou chorobou porfyrií, také se podle nich neotrávil oxidem uhelnatým. Otevřenou ponechali hypotézu, že umělec měl epilepsii, kterou u něho diagnostikovali jeho lékaři, a usoudili, že šlo o skrytou epilepsii známou jako fokální.

V případě van Gogha mohla být tato choroba, charakterizovaná záchvaty, které vedou k projevům úzkosti, k deliriu a halucinacím, vyvolána poškozením mozku způsobeným přílišným pitím, špatnou výživou, nedostatkem spánku a mentální únavou. Jak však experti zdůraznili, v tehdejší době neexistovaly věrohodné způsoby, jak tuto chorobu odhalit, a proto nelze s absolutní jistotou tvrdit, že geniální malíř skutečně trpěl epilepsií.

"Přestože van Goghovy dopisy obsahují mnoho informací, je třeba si uvědomit, že je nepsal svým doktorům, ale bratru Theovi a dalším příbuzným, aby je informoval, uklidňoval nebo je o něco žádal," upřesnil koordinátor výzkumu, profesor Willem Nolen. "To znamená, že mohl některé aspekty minimalizovat nebo přímo zkrášlovat. Z tohoto důvodu je jasné, že náš výzkum týkající se van Goghových chorob jistě nebude poslední," dodal.