Rvačky ruských dětí ukončili Ukrajinci. „Nevěřím uprchlíkům z Ruska,“ říká starosta Rigy

Všechny integrační programy pro Rusy v Lotyšsku za posledních 30 let selhaly, říká starosta Rigy Martinš Stakis. „Pokud tady chcete žít, ale v srdci a mysli máte stále Rusko, tak to pro vás není nejlepší volba,“ prohlásil Stakis o ruských exulantech v rozhovoru s online deníkem LRT. V lotyšských školách docházelo často ke rvačkám mezi ruskými dětmi kvůli rozdílným pohledům na režim ruského diktátora Vladimira Putina. Konflikty skončily až poté, co do škol přišly ukrajinské děti a promluvily o vlastních válečných zkušenostech. „Situace se změnila také u Rusů doma. Někdy je důležitější to, co říkají děti, než televize,“ doplnil starosta.

„Nevěřím uprchlíkům z Ruska, kteří přišli během toho, co začala mobilizace. Půl roku jsme měli otevřené hranice, takže mohl přijít kdokoliv. Ale těm, kteří utekli během mobilizace, tak se nabízí otázka: před čím utíkáte?“ tvrdí starosta hlavního města Lotyšska s tím, že integrace Rusů v Lotyšsku je velmi obtížná.

Ruští exulanti by si podle starosty měli uvědomit, že tu panují evropské hodnoty a občané tu mluví lotyšsky. „Rusové, kteří tu chtějí zůstat, tak musí uznat, že Putin páchá na Ukrajině válečné zločiny a ruská agrese je genocidou na Ukrajincích. Lotyšsko je Evropa a platí tady evropské hodnoty, jediným jazykem v zemi je lotyština a tou tady chceme mluvit,“ upřesnil Stakis.

„U těch exulantů, kteří nemají dobrou vůli k integraci, nevidím šanci změnit názor. Pro ně je pouze jedna cesta – pokud se nechcete integrovat a chcete tady žít, ale v srdci a mysli máte stále Rusko, tak to pro vás není nejlepší volba,“ poznamenal starosta Rigy. „Utíkají před mobilizací, ne před Putinem,“ prohlásil také Stakis na účet ruských uprchlíků, kteří přišli až poté, co Ruská federace vyhlásila částečnou mobilizaci.

říkají děti, než zprávy z televize.“https://t.co/MsM1VPM9cO

— Roman M (@Fbeyeee) November 18, 2022

Kromě toho dodal, že Lotyšsko potřebuje vzdělané a kvalifikované pracovníky z Ruska, jelikož si je může dovolit zaplatit. Jedná se především o pracovníky z IT sektoru, lékařství či finančnictví. Na příkladu ruskojazyčných škol vysvětluje problematiku soužití ruských občanů, kteří jsou rozděleni na dva tábory: proputinovské a protiputinovské.

Do ruskojazyčných škol chodí kromě ruských dětí, také děti ukrajinských uprchlíků. „Oni nejsou proti ruskému jazyku, oni jsou proti Rusku. Mnozí z nich se rozhodli posílat své děti do ruských škol v Lotyšsku,“ uvádí starosta s tím, že jsou ruskojazyční ale „srdcem a myslí jsou Ukrajinci.“

Chvíli po začátku války na jaře docházelo na lotyšských školách k častým rvačkám mezi ruskými dětmi s opačnými názory na situaci na Ukrajině. Rozbuškou rvaček bylo smýšlení jejich rodičů, kteří buď souhlasili s Putinovou agresí, anebo ji striktně odsuzovali.

„Po nástupu ukrajinských dětí do škol se to otočilo a rvačky ustaly poté, co se děti dozvěděly od svých spolužáků příběhy o hrůzách války. Ukrajinské děti promluvily o tom, co zažily na Ukrajině oni nebo jejich příbuzní,“ řekl v rozhovoru Stakis s tím, že situace se otočila i doma.

„Ruské děti tyto příběhy šíří dál a řekly o tom svým rodičům. Někdy je důležitější to, co říkají děti, než co běží v televizi,“ poznamenal starosta Rigy. „Myslím, že je to skvělá zpráva. Pro mnoho ruských dětí a jejich rodičů to zcela změnilo hru a opravdu věřím, že ukrajinské děti mění společnost,“ řekl Stakis s tím, že magistrát organizuje školní přednášky a semináře zaměřené na dění na Ukrajině.