Máme vyloučit Rusko a Čínu z tendru na Dukovany?

ECHOPRIME

Máme vyloučit Rusko a Čínu z tendru na Dukovany?
Týdeník

Daniel Kaiser

Vytrvale pokračují přípravy na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Sněmovna má na programu aktuální schůze ve třetím čtení zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice a v něm i vypsání příslušného tendru. Tentokrát místo tradičních sporů o jádro vypukla ostrá geopolitická diskuse. Pirátský poslanec Petr Třešňák už koncem loňského roku ve Stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů navrhl, aby vláda z pěti zájemců dva – ruský Rosatom a čínskou CGN – kvůli bezpečnostním hlediskům vyloučila. Pak by ve hře zbyly americký Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejský KHNP. Až na Westinghouse mají všichni zájemci státní nebo polostátní charakter.

Na druhém názorovém pólu stojí František Hezoučký, který dosud sloužící bloky v Dukovanech a také v Temelíně spouštěl a který se skupinou čtyřiceti českých jaderných specialistů vládu otevřeným dopisem vyzval, ať soutěž neomezuje a že má jít pouze o kvalitu projektu, jeho bezpečnost a cenu. Někde mezi těmito dvěma pozicemi bychom našli ministerstvo průmyslu, jehož šéf Karel Havlíček nedávno nakousl variantu, v níž bude čínská CGN ze soutěže vyloučena a Rosatom ponechán. Pány Třešňáka a Hezoučkého v Salonu Týdeníku Echo doplnil Havlíčkův náměstek a garant státní energetické koncepce René Neděla.

Pánové, shodnete se pro začátek na tom, že republika nové jaderné bloky potřebuje?

Neděla: Za ministerstvo průmyslu říkám určitě ano. Pokud chceme naplnit cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální, pokud je třeba utlumit uhlí, které dnes zajišťuje 50 procent instalovaného výkonu, tak jinou možnost než jádro prakticky nemáme. Jako ministerstvo nás samozřejmě zajímá i bezpečnost, ale primárně energetická bezpečnost. Není možné odstavovat uhlí a nemít nové zdroje. Nejprve je potřeba postavit nový zdroj, až pak můžu něco začít odstavovat. V České republice je plné využití větrníků kolem 1500 hodin ročně, ve výborné lokalitě maximálně 2000 hodin. Solár 1000 hodin. Rok má 8760 hodin. Jaderné i uhelné elektrárny jedou naplno většinou víc než 7000 hodin. Ani ten jeden nový blok v Dukovanech nám uhlí nenahradí, nebude stačit. Jaderných zdrojů budeme nakonec potřebovat víc. S tím, že místo velkých jaderných elektráren se v budoucnu mohou stavět malé modulární reaktory.

Třešňák: Dekarbonizací a postupným odstavováním 11 gigawattů uhelných elektráren skutečně dojde k tomu, že náhradu za uhlí pouze z obnovitelných zdrojů nenajdeme. Aspoň v bližší budoucnosti ne. Těch 1200 nových megawattů v Dukovanech je jen polovina náhrady za výkon, který je tam nainstalován teď. Temelín byl už v roce 2014 připraven na výstavbu dvou velkých bloků, přičemž ta lokalita nemá tolik technických omezení jako Dukovany. V principu pro jádro jsem. Piráti považují jádro za nedílnou součást našeho energetického mixu, ale hlavně také vysokého školství, vědy a průmyslu. To se určitě nedá rozvíjet tak, že bychom teď třeba po vzoru Německa oznámili vycouvání z jádra.

Hezoučký: Souhlasím s oběma pány, souhlasím i s tím, že jeden dukovanský reaktor nás nespasí. Jen bych si přátelsky rýpnul: Proč najednou opouštíme platnou státní energetickou koncepci? Proč najednou místo tří nových bloků mluvíme o jednom bloku 1200 megawattů s tím, že kromě něj bude energetika stát na malých modulárních reaktorech? Hlásá to vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a mně to připadá nefér vůči premiérovi. Mě jako jaderného inženýra a člověka, který se v jaderné energetice pohybuje celý život, malé modulární reaktory velmi zajímají, v českých podmínkách ale pro ně v podstatě není využití. Hodí se na sever Kanady, na Aljašku, na Sibiř, tam, kde nevede rozvodná přenosová soustava. My máme celou republiku prodrátovanou. A kromě toho budou ty modulární reaktory drahé. Dnes je instalovaný kilowatt u malého reaktoru třikrát dražší než u velkých reaktorů. Pokud se malé modulární reaktory dostanou do příští energetické koncepce, mělo by se k tomu zároveň poctivě uvádět, že budou drahé.

Neděla: Já jsem ty malé modulární reaktory zmínil schválně, ony mohou posloužit jako jakýsi most mezi obnovitelnými zdroji a klasickou jadernou energetikou. Na tu se názory uvnitř Evropské unie půlí. Moduly nejsou úplně aktuální, do sítě by mohly začít přicházet po roce 2040. My na ministerstvu tuhle technologii se zájmem sledujeme, myslíme si, že v příští energetické koncepci státu by si zmínku zasloužila. Ale že bychom si teď postavili jeden blok v Dukovanech a zbytek spotřeby dolepili z malých modulárních reaktorů, to úplně na stole není.

Třešňák: Velký jaderný zdroj u nás pravděpodobně nebude spuštěn před rokem 2038, zatímco některé projekty malých modulárních reaktorů mohou mít licenci už za pět nebo šest roků. Takže teoreticky by malé modulární reaktory mohly ten velký zdroj předběhnout. A cena? Zatím ve světě žádný modulární reaktor neběží komerčně, je to ve fázi výzkum-vývoj. Nicméně například Rolls-Royce nabízí projekt za dvě miliardy liber na klíč, což by bylo zcela kompetitivní s velkými bloky. Uznávám, že papír v tuto chvíli snese všechno.

Celý Salon Týdeníku Echo si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.

Foto: echo