1 komentář

Dohoda o brexitu je blízko. Možná

komentář

Z hlediska brexitu byl uplynulý týden jak na houpačce. Na začátku se zdálo, že všechny šance na kompromis selhaly, v půlce týdne pak vypukla euforie, když byl ohlášen zásadní posun v jednáních a zdálo se, že dohoda je na dosah. Ke konci týdne všechny strany vyjednávání pak hlásily, že dohoda je daleko, ale za daných okolností možná.

Brexitový týden začal v úterý ráno telefonátem britského premiéra Borise Johnsona a německé kancléřky Angely Merkelové, jehož výsledek lze popsat pouze jako katastrofální. Zdroje z premiérské kanceláře sdělovaly britským novinářům, že za daných podmínek je dohoda o brexitu mezi EU a Británií „v podstatě nemožná“ a rozhovory jsou „blízko kolapsu“. Merkelová totiž měla Johnsonovi říct, že EU nepřijme žádnou dohodu, v rámci které Severní Irsko nezůstane v celní unii se zbytkem EU. To je nepřípustné zase pro Británii, která tvrdí, že pokud by Severní Irsko zůstalo v celní unii s EU, jednalo by se de facto o anexi britského území Evropou. Komentátoři odhadovali, že nyní obě strany budou hrát jen o to, jak na sebe navzájem svalit vinu za neúspěch ve vyjednávání.

Pak najednou přišel průlom ve čtvrtek. Johnson se setkal se svým irským protějškem Leem Varadkarem. Ten je ve vyjednáváních klíčová osoba, neboť EU tvrdí, že nepřijme žádnou dohodu ohledně statusu Severního Irska, pokud s ní nebude zároveň souhlasit Irská republika. Po jednání premiéři vydali společné komuniké, oznamující, že „vidí cestu k možné dohodě na konci října“. K jakému průlomu došlo, nebylo oznámeno, ale z faktu, že po jednání Varadkar zářil spokojeností, zatímco z Downing Street 10 se linulo temné mlčení, se dalo usuzovat, že ustoupili Britové.

K náhlému průlomu nejspíše přispěly dvě okolnosti. Zákon zakazující brexit bez dohody, známý jako Bennův zákon, změnil dynamiku vyjednávání a úspěšně sabotoval britské snahy. Britové si stěžovali, že zatímco před jeho přijetím se Irové zdáli ochotni ke kompromisu, po jeho přijetí jako by mluvili do zdi. Britská vláda tvrdila, že i za odmítnutím Merkelové stojí právě Varadkarova neoblomnost.

Irové zřejmě učinili jednoduchý kalkul. Vzhledem k tomu, že Bennův zákon odstranil nebezpečí brexitu bez dohody, neměli důvod k ústupkům. Počítali s tím, že Johnson nakonec bude donucen požádat o prodloužení vyjednávací lhůty, kterou využije k vypsání předčasných voleb. Pokud by je prohrál, znamenalo by to nejspíše o dost měkčí brexit, či dokonce možná jeho úplné zrušení. Pokud by vyhrál, Irové předpokládali, že budou moci v jednáních navázat tam, kde skončili.

Jenže britská média, evidentně nabrífovaná vládou, začala psát zprávy, že s tím Irové v žádném případě nemají počítat. Pokud vláda bude donucena prodloužit vyjednávaní, tak půjde do voleb se slibem okamžitě ukončených negociací a „no deal“ brexitem jako jedinou možností. To vyvolalo vzpouru části konzervativních poslanců, přes 50 z nich oznámilo, že nebudou kandidovat za stranu, pokud bude slib brexitu bez dohody ve volebním programu. Johnson je sice ujistil, že tento slib tam v žádném případě nebude, jiné zdroje však dávaly jasně najevo, že to sice nemusí být černé na bílém, ale po volbách bude šance na brexit téměř tutová. Irové rozhodně nemají počítat s tím, že dostanou lepší nabídku. Tyto tlaky nejspíše dohnaly Varadkara zpět k jednacímu stolu.

Nad Johnsonem zase visí Damoklův meč – jeho slib odejít z EU 31. října stůj co stůj. Vláda sice tvrdí, že Bennův zákon na tom nic nemění a že je připravena ho obejít, ale nikdo neví jak. Nejlepším způsobem, jak splnit slib, je tak pro Johnsona uzavření dohody, což ho nejspíše poňouklo k ústupku.

I když nikdo oficiálně neřekl nic konkrétního, tak tím ústupkem je nejspíše Johnsonovo sdělení Varadkarovi, že Británie již netrvá na celní hranici na irském ostrově. Britové tak nabízejí uspořádání, kdy by Severní Irsko spadalo pod celní režim Británie, ale zároveň by tam platily evropské celní tarify. Euroskeptici se obávají, že je to celní unie s EU pod jiným jménem.

Vyhráno tak zdaleka není. O víkendu EU uklidňovala euforii ohledně průlomu ve vyjednávání. Dávala najevo, že zbývá ještě mnoho překážek, cesta je podle ní ještě dlouhá. Předseda Evropské rady Donald Tusk dal Johnsonovi 48 hodin, čili do úterý, na konkretizování návrhů.

I pokud EU bude s návrhem souhlasit, Johnson musí ještě přesvědčit vlastní stranu a parlament. Klíčové bude, jak se k návrhu postaví sdružení konzervativních euroskeptiků European Research Group (ERG), ti za podobné návrhy Theresu Mayovou tepali, nyní však řada z nich sedí ve vládě. Někdejší předseda ERG Jacob Rees-Mogg, nyní člen kabinetu, prohlásil, že Johnsonovi věří. Dohodu také musí přijmout severoirská strana DUP, která se štítí všeho, co oddaluje Severní Irsko od zbytku Británie. Ani s těmito dvěma skupinami nemá Johnson ve sněmovně většinu. Musí tedy získat alespoň část opozice, což se zdá téměř nemožné.

Dvě nemožné věci ale Johnson již dokázal. EU soustavně prohlašovala, že vyjednávání o dohodě jsou uzavřena a text se měnit nebude. Maximálně lze měnit doprovodné politické prohlášení. Johnsonovi se podařilo text dohody znovu otevřít. Taktéž Irové tvrdili, že přímé rozhovory s Brity jsou vyloučeny a vše musí probíhat přes Brusel. Přesto Varadkar s Johnsonem vesele jedná. Dva zázraky se Johnsonovi podařily, třeba dokáže i třetí. Uplynulý týden tak zablikalo světélko na konci brexitového tunelu.

Další texty Ondřeje Šmigola najdete ZDE

 

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.