Padá mýtus o českém národu pijáků. Bez turistů výrazně klesla spotřeba alkoholu

Padá mýtus o českém národu pijáků. Bez turistů výrazně klesla spotřeba alkoholuNOVÉ
Šlapací pivní kola - jeden ze symbolů alkoturismu v Praze. Foto: Petr Podaný
Domov

VLIV TURISMU NA SPOTŘEBU

Vojtěch Šeliga

Češi se podle nejrůznějších statistik ČSÚ či OECD řadí mezi národy, které nejvíce holdují alkoholu. Tyto přehledy však neberou v potaz, že je Česká republika kvůli levně dostupnému alkoholu a kvalitnímu pivu terčem alkoturismu. Koronavirová krize ukázala, že se čeští občané nevymykají evropskému průměru.

Prodej alkoholu v přepočtu na litry čistého lihu se v březnu, kdy byla v Česku zavedena opatření proti šíření koronaviru, meziročně snížil o 24 procent. V maloobchodu prodej sice stoupl o 14 procent, propadl se však v restauracích a hotelech, uvedla v tiskové zprávě Unie výrobců a dovozců alkoholu s odkazem na průzkum trhu agentury Nielsen. „Snažíme se ukázat, že spotřeba alkoholu českými občany se nijak nevymyká evropskému průměru,“ řekl pro Echo24 výkonný ředitel unie Vladimír Darebník.

Za poklesem podle unie stojí hlavně absence turistů a velké části zahraničních dělníků v ČR. Podle analytika BH Sexurities Štěpána Křečka je vidět, že běžné statistiky jsou zkreslené a alkoholová turistika dělá z Čechů větší pijany, než ve skutečnosti jsou. Čísla Křeček zpochybňoval také na konci loňského roku, když nelichotivé statistiky vyšly.

„V roce 2018 byla Praha 20. nejnavštěvovanějším městem na světě, kdy jí navštívilo celkem 8,8 milionů turistů s průměrným počtem přenocování 2,5 noci. Vzhledem k tomu, že konzumace především piva patří k tradiční české kultuře, je určitá část celkové spotřeby alkoholu konzumována právě těmito návštěvníky, a nikoliv českými občany. V roce 2018 pracovalo na území České republiky ve stálém pracovním poměru (tedy na denní bázi) 568 700 cizinců, kdy značná část z nich, pocházející zejména z Polska nebo Ukrajiny, tráví volný čas konzumací alkoholu,“ vysvětlil pro Echo24 Darebník.

Desetistupňové pivo obsahuje 4,3% alkoholu. Budeme-li uvažovat, že každý turista, který navštíví Českou republiku vypije během své návštěvy alespoň 1 pivo za den, tak to znamená, že turisté vypijí 22 000 000 půllitrů piva, což je 11 000 000 litrů, což je 473 000 litrů absolutního alkoholu, což v přepočtu činí 0,05 l na jednoho obyvatele České republiky. Pokud se podíváme na zahraniční dělníky, kdyby každý z nich vypil 1 desetistupňové pivo každý pracovní den, je to konzumace 7 108 750 litrů piva tedy 305676 litrů absolutního alkoholu a tedy 0,034 absolutních litrů alkoholu na 1 obyvatele České republiky,“ dodal.

V době koronakrize většina lidí nezmírnila pití

Podle Darebníka pijí Češi v karanténě stejně jako před ní: „Předpokládáme, že v době koronakrize většina lidí nezměnila významně svoje chování v oblasti konzumace alkoholických nápojů ve srovnání s dobou před krizí. Kdo byl zvyklý zajít si do restaurace nebo baru, ale musí zůstat doma. Přesto prodeje alkoholických nápojů po přepočtu na jednotky lihu poklesly o 24 procent.“

Vedle turistů, kteří opustili Česko, za poklesem prodeje alkoholu podle Darebníka stojí také ukončení jeho přeshraničního prodeje. „Hodně alkoholu u nás kupovali Němci a Rakušané, kteří k nám dříve přijížděli do příhraničních obchodů na cenově výhodné nákupy podobně, jako naši občané jezdili pro potraviny a oblečení zase k nim,“ uvedl Darebník. Podle něj by se tak Češi měli přestat označovat za jedny z největších spotřebitelů alkoholu na světě, nynější prodeje jsou totiž průměrem EU.

Za zvýšením tržeb za lihoviny v maloobchodu pak svaz vidí mimo jiné to, že se zvýšila spotřební daň. Spotřební daň u půllitrové láhve 40procentního alkoholu letos stoupla z 57 korun na 64,50 koruny. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Po započtení DPH jde podle ní o zvýšení ceny o 16 procent.

„Dosud bylo těžké odhadnout, kolik alkoholu na našem území vypijí Češi a kolik cizinci. Po uzavření hranic a téměř úplném kolapsu cestovního ruchu můžeme udělat první odhady,“ dodal analytik Křeček.

Rekordní rok: 2005

V průběhu komunistické éry spotřeba alkoholu narůstala. Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva. V přepočtu na čistý alkohol však bylo dosaženo maxima o dva roky dříve, kdy bylo vypito více tvrdého alkoholu a vína. V roce 1981 průměrný konzument spotřeboval 9,4 litru čistého alkoholu, což se podařilo převýšit až po sametové revoluci.

Dosavadního rekordu v pití alkoholických nápojů bylo podle ČSÚ dosaženo v roce 2005, kdy průměrný obyvatel naší země vypil 188,1 litru. To zahrnovalo 7,8 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 16,8 litru vína a 163,5 litru piva. Maxima čistého alkoholu jsme do sebe vstřebávali v letech 2007 až 2009, kdy průměrná spotřeba na osobu dosahovala výše 10,4 litru. V loňském roce bylo v průměru vypito 172,5 litru alkoholických nápojů, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 procenta.

„Ze statistických dat je zřejmé, že současná míra konzumace alkoholu a cigaret je na velmi vysoké úrovni. Po sametové revoluci se zvýšilo množství vypitého alkoholu i vykouřených cigaret. V současnosti lidé za rok vypijí zhruba čtyřikrát více čistého alkoholu než v roce 1948 a za den vykouří přibližně o dvě cigarety více než v roce 1955. Bude zajímavé sledovat, zda na tomto vývoji něco změní plánované navýšení daní u alkoholu a tabáku,“ vysvětlil již dříve Křeček.

Česká republika zaujala čtvrtou pozici, pokud jde o roční spotřebu alkoholu na obyvatele podle aktuálních údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Žebříčku vévodí Litva, kde člověk starší 15 let ročně v průměru vypije 12,3 litru stoprocentního lihu. Následuje Rakousko a Francie. Česko kleslo z druhé příčky v předchozí zprávě, nynější čtvrté místo znamená spotřebu 11,6 litru na osobu.

Související články