Systém nefunguje, v testování je chaos. Příběhy lidí dokazují selhání státu

Testování na nemoc COVID-19 se ukazuje jako největší selhání České republiky v boji s koronavirovou krizi. Izolace nemocných a chytré trasování by přitom měly být nejefektivnějším způsobem pro zajištění chodu ekonomiky. Stát by proto měl soustředit svůj zájem právě tímto směrem. V mediálním prostoru se ale neustále množí příběhy lidí, kteří se kvůli složitému systému buď ani nenechali otestovat, nebo museli projít složitým byrokratickým kolečkem.

S jedním takovým případem se deníku Echo24 svěřil čtenář, jehož identitu redakce zná, ale nepřeje si být jmenován. Popsal zásadní neefektivnost státu při nakládání s osobními údaji testovaných. „Dcera byla na nějakém flámu, po kterém dostala rýmu. Jelikož jsme se chystali jet za rodiči manželky, tak jsme raději poslali dceru začátkem minulého týdne na test, kde ji diagnostikovali, že je pozitivní. Bydlíme ve společné domácnosti ve čtyřech, takže jsme si nechali vypsat žádanky a v pátek jsme se šli otestovat taky,“ popsal začátek celého příběhu.

Testování proběhlo v pátek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Přestože musela před tím praktická lékařka v žádance vyplnit formuláře s veškerými osobními údaji, které byly uložené na centrální úložiště ministerstva zdravotnictví, nebyli si schopni vyšetřující lékaři tyto údaje stáhnout. Většinu času testování tak strávili novým vyplňováním již dříve vyplněných údajů. „Tato procedura trvala asi desetinásobek času toho samotného vyšetření, tedy nějakých 5-10 minut. Kdyby si uměli formulář stáhnout, mohli by zvládnout klidně jeden test za minutu. Mohli by tak otestovat půl Prahy za jediný týden,“ řekl čtenář.

Všechny testy přišly postupně jako negativní do pondělí. V ten den však nastalo další byrokratické kolečko ohledně nařízené karantény. Znovu nechybělo vyplňování osobních údajů, což hygienička chtěla dokonce vyřešit pouze ústně do telefonu. „Pro mě to byl neznámý hlas, neznámé číslo a paní přitom chtěla mé rodné číslo, či bydliště, což jsou utajované údaje podle GDPR. Chtěl jsem proto, aby mi to poslala písemně. Čekal jsem, že přijde formulář. Do mailu ale přišly pouze odrážky, kam jsme to museli vepsat. Nemají na to ani formuláře, píší to nějak volně na papír, což mi telefonicky potvrdila,“ vysvětlil. „Celé mi to připadá jako naprostý chaos. Oni by si měli umět na mé osobní údaje sáhnout na centrálním registru občanů, nebo na moji pojišťovně,“ uvedl.

Zarážející rovněž bylo, že vyhlášení karantény přišlo až v pondělí, tedy šest dnů po pozitivním výsledku dcery, se kterou žijí v jedné domácnosti. Navíc si čtenář postěžoval na obtížnou srozumitelnost zaslaných pokynů, které vypadají takto: „Nařizuje podrobit se v době od okamžiku doručení tohoto rozhodnutí do dne 12.08. 2020 protiepidemickým opatřením, a to karanténě ve smyslu § 2 odst. 7 písm.a) ve spojení s § 64 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb.spočívající v setrvání na adrese … a lékařskému dohledu ve smyslu § 2 odst. 7 písm. b) spočívajícímu v odběrech na vyšetření PCR (ne dříve než 5 dní po kontaktu s nemocným a na konci karantény) a ve sledování svého zdravotního stavu. V případě, že se po dobu trvání lékařského dohledu u něj projeví klinické příznaky (teplota, kašel, dýchací obtíže, bolest svalů, kloubů, ztráta čichu a chuti), je povinen kontaktovat místně příslušnou hygienickou stanici a řídit se jejími pokyny.

Lidé často testování vzdají

Ještě obtížnější však může být snaha otestovat se mimo Prahu. Ukazuje to příklad Petra z Olomouckého kraje, který svojí zkušenost rovněž přiblížil deníku Echo24: „Vracíme se z dovolené v zahraničí, nejmladší dcera večer dostala zvýšenou teplotu a má rýmu. V tomto věku to u menších dětí bývá obvyklé, nicméně, pro jistotu – s ohledem na možnost Covidu a vědomí zodpovědnosti, zjišťujeme v sobotu večer, jestli je možné ji v neděli nechat otestovat, vzhledem k tomu, že jedeme na druhý den přes Brno a pocházíme z menšího města, kde jistě možnosti testování nebudou takové, jako v 2. největším městě ČR.“

Nakonec se však ukázalo, že ani v Brně není snadné se nechat otestovat. „Po krátké rešerši oficiálních zdrojů ale vystřízlivíme – všechny soukromé laboratoře dle oficiálního seznamu v Brně v neděli netestují, testuje se jen ve Fakultní nemocnici, ale jen předobjednané a interní pacienti. Objednat se člověk může jako samoplátce až na další pracovní dny. A nikdo z nás neřeší potřebu platby za test – prostě to jen člověk chce co nejdříve zjistit a uklidnit se. Anebo zajít ke svému praktickému lékaři v pracovní den, který může v případě symptomů test předepsat – na další den,“ přiblížil Petr.

Připomněl pak praxi z ostatních států, kde je otestování snadné. „Na mysli máme obrázky z USA, kde formou drive-inu stojí řada aut, kdy si lidé rychle a (anonymně, bez viktimizace okolí v malých městech) mohou test nechat z okénka auta provést. Zpátky domů, malé dceři mezitím za pár dní příznaky odezní, ostatní jsou v pořádku. Co když to ale byl Covid?“ ptá se.

Šokující svědectví strážníka

Pražská městská policie zveřejnila na svém webu zase svědectví svého zaměstnance ze Středočeského kraje, v němž popisuje problémy při hledání pomoci u lékařů a hygieniků pro syna, co se nakazil v červenci koronavirem v pražském klubu. Strážníci na webu uvádí, že identitu svého zaměstnance znají. Hlavní hygienička Jarmila Rážová podle serveru Novinky.cz požádala, aby krajská hygienická stanice věc vyšetřila.

Strážník uvádí, že jeho syn navštívil klub 11. července. Následně se u něj prý projevily příznaky koronaviru, praktický lékař a lékař na ORL mu ale diagnostikovali chřipku. Po informacích v médiích o šíření nákazy ve spojitosti s daným klubem Techtle Mechtle, chtěl strážník nechat syna a zbytek rodiny otestovat. Žádanku ale dostal jen pro syna. Lékař prý k tomu řekl, že výsledky synova testu budou známé o dva dny později, ostatní členové domácnosti mohou být testováni až další dva dny poté.

Mladík se nechal testovat v soukromé laboratoři, výsledky získané po několika hodinách byly pozitivní. Strážník uvedl, že i zbytek rodiny si testy zajistil a platil sám. S výsledky kontaktovali hygienickou stanici.

„Paní z hygienické stanice s ledovým klidem odvětila, že už je přece pátek 15:30, že má po pracovní době, že to bude řešit až v pondělí 27. 7. a všechny naše kontakty (čili potenciálně ohrožené osoby) si máme obvolat sami,“ uvedl zaměstnanec pražské městské policie.

Šéf pražských strážníků Eduard Šuster Radiožurnálu sdělil, že svědectví lze pokládat za oficiální zprávu městské policie. Dodal, že kdyby rodina nebyla tak urputná, hrozilo rozšíření nákazy u městské policie i dalších bezpečnostních složek.