Úspory v bankách rychle požírá inflace. Kam se nyní vyplatí peníze investovat?

JAK NALOŽIT S ÚSPORAMI

Úspory v bankách rychle požírá inflace. Kam se nyní vyplatí peníze investovat?
Dopady rostoucí inflace nepocítí Češi jen v razantním zvyšování cen, ale projeví se také na jejich spořících účtech, kde budou peníze rychle ztrácet hodnotu. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika
Markéta Malá
Sdílet:

Dopady rostoucí inflace nepocítí Češi jen v razantním zvyšování cen, ale projeví se také na jejich spořících účtech, kde budou peníze rychle ztrácet hodnotu. Pokud se lidé nechtějí smířit se snižováním kupní síly svých úspor, měli by naspořené prostředky vhodně investovat, radí ekonomové. Důležité je rozhodnout se, zda se člověk pustí do investování po vlastní ose, či třeba zvolí investiční fond, kam peníze vloží. Mezi oblíbenými nadále zůstávají nemovitosti, jejichž ceny nezastavitelně stoupají, nabízí se tak například investice do nemovitostních fondů.

Co se pak týče zlata ale také kryptoměn, vzhledem k těžce předvídatelnému vývoji jejich hodnoty se nákup doporučuje spíše pokročilejším investorům. Cena zlata se ale v poslední době propadla, lze ho tedy nyní pořídit za nižší ceny. Analytici však předpovídají růst cen drahých kovů kvůli jejich využívání v průmyslu a elektrotechnice.

Výnosy na spořicích účtech tuzemských bank jsou nyní v desetinách procent, takže vzhledem k letošní inflaci se tyto peníze znehodnocují o zhruba tři procenta ročně. Pro uchovávání hodnoty je tak potřeba investovat do jiných produktů, což je ale vždy spojeno s vyšší mírou rizika a pravděpodobně horší likviditou.

Enormní zájem Čechů o investice do nemovitostí dlouhodobě roste. S růstem inflace dochází však také ke zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou a také k růstu sazeb hypoték. Zdražování nemovitostí v kombinaci s dražšími hypotékami tak učiní nákup vlastní nemovitosti ještě více nedostupným.

„Lidé si stěžují na růst cen bydlení, přitom dnes není nic jednoduššího, než za takové situace „vstoupit na druhou stranu řeky“ a na stavění těch bytů spoluvydělávat. To je právě kouzlo fondů, i běžný střadatel se totiž může (a při inflaci musí) podílet na růstu nemovitostí, aniž by si nějaký byt koupil, či aniž by zakládal stavební firmu,“ vyjádřil se pro Echo24 analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

U fondů je však nutné rozlišovat mezi těmi, které investují do cizích projektů a aktiv, nad nimiž pak lidé nemají přímou kontrolu, a fondy, které investují do vlastních projektů, zejména těch nemovitostních. „Riziko je vždy dáno reputací fondu, v tom jsou si oba typy podobné, ale výhody druhého typu fondu narůstají zejména v rostoucí nejistoty. Budoucnost je s covidem ještě nejistější než před ním, a právě v takové nejisté době je výhodou, když fond přímo vlastní investované projekty, a může tak do nich manažersky zasáhnout. Proto lze doporučit právě v nejisté době fondy financující převážně vlastní projekty,“ uvádí Bartoň.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček se však domnívá, že i přes rostoucí úrokové sazby bude nadále investování přímo do nemovitostí velmi populární. „Za posledních třicet let ceny nemovitostí až na malé výjimky pořád jen rostou. Proto s nimi Češi mají skvělé zkušenosti a věří jim. Lze přitom očekávat, že ceny dál porostou, protože se staví nedostatečně a zvyšují se ceny stavebních materiálů, náklady na mzdy stavebních dělníků i ceny pozemků,“ řekl pro Echo24.

Určitou obezřetnost ohledně investic do nemovitostí naopak doporučuje analytik EMA Data Petr Zámečník. Současné vysoké ceny již naráží na kupní sílu obyvatel, a neočekává proto další silný růst jejich cen.

Drahé kovy mají i kvůli zeleným plánům EU šanci na růst

Co se týče investic do drahých kovů, hlavně zlata, vývoj jejich hodnoty je velmi těžké předpovídat, jejich cenu totiž odráží celosvětový vývoj. „Investoři předpokládají, že na inflaci bude reagováno růstem úrokových sazeb, které zlatu škodí. Zároveň dochází k obnovování ekonomiky po krizi, takže lidé na komoditním trhu opouští udržitele hodnoty a přesouvají se do průmyslových kovů. To umožňuje koupit zlato za výhodnou cenu. Zvláště pro dlouhodobé investory, kteří si na svá aktiva chtějí sáhnout a příliš nevěří finančním institucím, může být zlato zajímavou alternativou. Koneckonců lidé s ním obchodují již zhruba 4000 let a za tu dobu se ještě nikdy nestalo bezcenným,“ domnívá se Křeček.

Nákup zlata jako investice je však přesto vhodný spíše pro ty, kteří nemají strach z nečekaného poklesu hodnoty. „Zlato je poměrně volatilní, s nulovou možností střadatele jakkoli předvídat dohledný vývoj. Lze ho tedy doporučit spíše „na hraní“, pokud má člověk nervy nakupovat při propadu a prodávat na vrcholu. Pro nováčky je to však i psychologicky těžké,“ tvrdí Bartoň.

Vzhledem k využívání drahých kovů v průmyslu mají velkou šanci na růst. To souvisí i se zelenými plány Evropské unie a tlakem například na zavádění elektromobility. Výroba pro zelené investice tak bude růst a mnoho z těchto kovů bude potřeba.

„Potřeba budou také stavební materiály, které horečně rostou již zhruba rok. Zde ale nemusí být cenový boom víceletý. Je určován zejména nyní drahou světovou dopravou a doly bez svých zahraničních pracovníků. Tyto problémy se ale právě díky investicím může v dohledné době podařit překonat,“ dodává k tomu Bartoň.

Z dlouhodobého pohledu se pak pak také vyplatí i chytré investování do akcií. „Lze ho nabídnout zvláště mladším lidem, kteří zpravidla mívají delší investiční horizont. K investování lze využít nové platformy, které však mohou mít problémy s regulacemi a zákaznickou podporou na tuzemském trhu. Pro mnoho lidí je navíc těžko představitelné, že pošlou větší obnosy peněz do zahraničních platforem, které zpravidla fungují jen pár let,“ vyjádřil se Křeček.

Za rozumnější variantu, jak nakupovat akcie, se proto považuje založení účtu u některého z tradičních českých obchodníků s cennými papíry a zvolit optimální strategii. Zde je však nutné počítat s vyššími poplatky.

Vývoj nahrává hlavně spekulantům

Ať však již dnes investoři investují do čehokoliv, jsou od začátku tlačeni ke spekulacím, protože současná měnová politika výnosy napříč všemi aktivy uměle snižuje. „Nemovitost si dnes investoři nekupují tolik kvůli pronájmu, jako kvůli spekulaci na růst její ceny. U akcií jsou dividendy drobnou radostí, ale hlavní sázka je na růst ceny. Všechno je díky tomu dnes obecně hodně nahoře a investoři tak ani nehledají něco, co by bylo dole, jako spíš příležitost u aktiv, která jsou nahoře, ale méně, než zbytek. Je to zvláštní doba, která nemá historicky obdoby,“ tvrdí hlavní ekonom instituce Roger Dominik Stroukal.

Najít výnosy při snesitelném riziku je tedy dnes extrémně složité. „Spekulantům to vyhovuje, konzervativní investoři trpí. Na jednu stranu je dnes jednodušší díky internetu a chytrým telefonům zainvestovat v autobuse cestou do práce, na stranu druhou je ale potřeba věnovat hledání výnosů a samotnému rozhodnutí více času,“ upozorňuje Stroukal.

Červencová meziroční inflace ve výši 3,4 procenta byla nad očekáváním trhu a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb ČNB. V nejbližších měsících se neočekává návrat inflace pod tři procenta, naopak koncem roku se může přiblížit čtyřem procentům.

Průměrné sazby na vkladech s dohodnutou dobou splatnosti do dvou let se během posledních pěti let pohybovaly v rozpětí 0,75 až 1,32 procenta. U běžných a spořících účtů, tedy jednodenních vkladů, šlo o 0,10 až 0,19 procenta. Růst cen byl v letech 2017 až 2020 od 2,0 do 3,3 procenta.

Z bankovních spořicích účtů jsou nyní nejlépe úročeny vklady u menších a nových bank, které se snaží konkurovat tradičním bankám. Aktuálně tak nabízí nejvyšší úročení Hello bank! (0,6 procenta), ale jen do vkladu 200 tisíc korun a Trinity bank (0,58 procenta) bez omezení. Na 0,5 procenta se drží při splnění několika podmínek ještě Moneta Money Bank. Stejný úrok má Creditas, ta ale jen do 350 tisíc korun.

Lidé měli v polovině roku uloženo v bankách a stavebních spořitelnách 3,225 bilionu korun. Z toho je 1,821 bilionu na běžných účtech a 896 miliard na netermínovaných spořicích účtech. Na běžných účtech jsou podle ČNB vklady úročeny v průměru sazbou 0,05 procenta a na spořicích účtech 0,16 procenta.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články