Profesorovi v Číně hrozí poprava. Je obviněn ze zločinu „dvojí tváře“

Profesorovi v Číně hrozí poprava. Je obviněn ze zločinu „dvojí tváře“NOVÉ
Tašpolát Téjip Foto:

Foto: Amnesty International

Svět

Čínské potírání menšin

Echo24

Poprava hrozí podle informací Amnesty International profesorovi geografie a bývalému rektorovi Sin-ťiangské univerzity Tašpolat Téjipovi. Zatčen byl nečekaně před dvěma lety na letišti v Pekingu, odkud se chystal odcestovat se studenty na konferenci v Německu. V tajném procesu byl odsouzen k podmíněnému trestu smrti. Podle neoficiálních zdrojů spáchal tzv. zločin „dvojí tváře“, tedy že předstíral věrnost komunistické straně a Čínské lidové republice, zatímco ve skutečnosti spřádal tajně separatistické plány. Existuje podezření, že se stal obětí vládních čistek nečínských etnik. V autonomní oblasti Sin-ťiang v současnosti nuceně přebývá v táborech přes jeden milion příslušníků menšin.

Dle Amnesty International panují obavy, že může být v nejbližších dnech popraven. V Číně totiž rozsudek podmíněného trestu smrti zahrnuje možnost jeho výkonu po dvou letech vězení i přesto, že nedošlo k žádnému dalšímu zločinu. K oficiálnímu obvinění ani odsouzení nedošlo.

Podle svědků a jeho známých se Téjip vždy vyhýbal politické kontroverzi, záleželo mu pouze na výuce a rozvoji sin-ťiangského venkova. Jeho jediným proviněním prý mohlo být občasné používání jazyka Ujgurů, jichž je Téjip příslušníkem, a to včetně krátkých výstupů na oficiálních událostech, kde však jinak mluvil čínsky.

Amnesty International vyzývá celosvětové společenství k okamžitému zásahu na jeho záchranu.

V Sin-ťiangu došlo od roku 2017 k výměně celé řady představitelů univerzit. Tažení proti nečínských etnikům bylo zahájeno poté, co se v srpnu 2016 funkce tajemníka komunistické strany v Sin-ťiangu ujal Čchen Čchüan-kuo. Ten vykonával stejnou funkci již v tibetské autonomní oblasti. Odůvodněním opatření je boj proti islámskému terorismu. Byla zavedena přísná opatření namířená proti projevům místní kultury i proti významným osobnostem ujgurského kulturního a vědeckého života. Známé jsou například tábory, kde jsou příslušníci menšin nuceni absolvovat ideologickou převýchovu a podle nejnovějších svědectví jsou také nuceni k otrocké práci.

Ujgurů žije na severozápadě Číny až devět milionů. Většina z nich jsou vyznavači sunnitské větve islámu. V autonomní oblasti Sin-ťiang představují téměř polovinu populace. Dalšími významnými menšinami zde jsou Kazaši nebo Mongolové.

Čtěte také: Zeman zklamán z napětí k Číně, Hřib je podle něj jen malou komplikací. Kubera o porozumění

Čína omezí cesty cizinců do Tibetu. „Špatně snášejí výšku,“ hájí rozhodnutí

Související články