Pradávná epidemie ‚černé smrti‘ pomohla zformovat moderního Evropana, tvrdí studie
MOROVÁ EPIDEMIE
NOVÉ
2
V období před zhruba pěti až šesti tisíci lety došlo k náhlému dramatickému úbytku obyvatel neolitických farmářských komunit v Evropě. Možné řešení k záhadě, kterou se dlouho nedařilo objasnit, poskytl nález tisíce let starého vzorku bakterie moru. Nabízí se tak předpoklad, že právě „oslabení“ původní evropské populace morovou epidemií usnadnilo včlenění a nahrazení původních komunit migrujícím obyvatelstvem euroasijských stepí. O studii informuje server CNN.
Podle zveřejněného výzkumu se vědcům podařilo nalézt nejstarší známý vzorek bakterie moru. Ten se nacházel v téměř pět tisíc let starém genetickém pozůstatku po dvacetileté ženě z vesnické farmářské komunity, který byl objeven v chodbové hrobce v Gökhemu na jihu Švédska. Spolu s ní v hrobce leželo dalších 78 lidí, přičemž u jednoho z nich dokázali vědci objevit totožný kmen bakterie. To by dle výzkumu mohlo znamenat důkaz epidemie.
Původně se vědci domnívali, že mor přinesli do Evropy až migrující obyvatelé euroasijských stepí, kteří se dokázali včlenit a nahradit původní neolitické komunity. Ti pocházeli z oblasti, která se táhne zhruba od dnešního Maďarska přes Ukrajinu, Střední Asii až k Číně. Nicméně zjištění, že se mor objevil v severní Evropě daleko dříve, než vědci předpokládali, naznačuje podle studie, že se nemoc objevila před příchodem stepních kmenů.
Výzkumníci se domnívají, že ke vzniku problému došlo ve velkých osadách čítajících deset až dvacet tisíc obyvatel, které začali lidé budovat zhruba před šesti tisíci lety v oblasti dnešní Ukrajiny, Rumunska a Moldavska. Naprosto nedostatečná hygienická opatření a velká koncentrace lidí, zvířat a zásob jídla mohla moru poskytnout prostředí k vývinu v nebezpečnou chorobu. „Je to učebnicový případ toho, co je potřeba ke stvoření nového patogenu,“ řekl jeden z vedoucích autorů studie Simon Rasmussen z kodaňské univerzity. Patogen, který se patrně vynořil poprvé před 5700 roky, se následně začal šířit Evropou skrze obchodní cesty do všech stran.
Pro euroasijské kmeny pak bylo podle studie relativně jednoduché včlenit se a nahradit zdecimované komunity neolitických farmářů a navždy tak změnit genetický obraz evropských obyvatel. „Tato masová migrace zformovala genetický obraz moderního Evropana,“ dodal Simon Rasmussen.
