Trump by prý mohl udělit Assangeovi milost, pokud pomůže prezidentově administrativě

Americký prezident Donald Trump prý zvažuje udělení milosti pro zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Podmínkou k tomu je, že bude Australan spolupracovat a že veřejně řekne, že Rusko nemělo co do činění s únikem dat Demokratické strany před volbami v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters. Bílý dům však tyto zprávy odmítl.

USA nejprve Assange obvinily z průniku do počítačů ministerstva obrany, za což mu hrozilo maximálně pět let vězení. Loni v květnu však Washington obvinění rozšířil o další téměř dvě desítky trestných činů včetně nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, kterým Assange údajně ohrozil americkou bezpečnost.

Za účelem získání informací se Australan podle americké prokuratury spikl s bývalým specialistou vojenské tajné služby Bradleym Manningem (nyní Chelsea Manningovou), který mu pomohl získat tajné dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu.

Milost by Assange dostal, pokud by vyhověl Trumpově návrhu a řekl by, že Rusové nebyli součástí úniku informací, které podle expertů výrazně poškodily Trumpovu protikandidátku z voleb v roce 2016 Hillary Clintonovou. Informoval o tom v prohlášení republikánský kongresman Dana Rohrabacher.

Assangeův právník uvedl, že existují důkazy, že s takovou nabídkou za Assangem přišel bývalý americký republikánský kongresman Dana Rohrabacher. Ten prý zakladatele WikiLeaks navštívil na ekvádorské ambasádě v Londýně v srpnu 2017 a Assangeovi řekl, že přichází na pokyn od prezidenta. Údajně mu nabízel „milost nebo nějaký jiný způsob, jak se z toho dostat“, pokud by řekl, že Rusko nemělo co do činění s prozrazením e-mailů demokratů.

Tisková mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová o tvrzení Assangeova advokáta řekla, „že je naprosto nepravdivé“. Podle agentury Reuters také uvedla, že prezident Trump Danu Rohrabachera zná jen letmo a ví o něm pouze to, že jde o někdejšího kongresmana. „Je to smyšlená věc a naprostá lež,“ dodala Grishamová a obvinila Demokratickou stranu, že je to její „další mystifikace“.

Téměř 120 lékařů a psychologů vyzvalo k ukončení „psychického mučení“ Assange a k zajištění náležité zdravotní péče o něj. Na Assangeovi podle nich zanechal následky několikaletý pobyt na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde požíval azylu, i následné věznění v přísně střežené káznici Belmarsh rovněž v britské metropoli. Podle Assangeova mluvčího se nicméně zdravotní stav australského rodáka zlepšuje, prý už není držen na samotce.

Portál WikiLeaks se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat, například údajů o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.

Kvůli hrozící extradici do Spojených států se Assange od června 2012 skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Evropský zatykač na tohoto Australana vydalo také Švédsko, kde čelil obvinění ze znásilnění. Loni v listopadu ale švédská prokuratura předběžné vyšetřování zastavila. Britská policie Assange před necelým rokem zatkla poté, co mu ekvádorská vláda azyl zrušila.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.