Senát chce posílit bezpečnostní prvky stavby elektrárny Dukovany

Senát chce posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučil ve středu také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny. Úpravy vyplývají z červnových dohod mezi vládou a opozicí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s nimi souhlasil. Změny bude muset znovu posoudit Sněmovna.

Takzvaný nízkouhlíkový zákon počítá ve sněmovní verzi s tím, že stát pro přístavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem ČR. Podle senátorské úpravy by si k tomu ministerstvo muselo, nejen mohlo, vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit Sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Díky dohodě o uzákonění dalších bezpečnostních záruk opozice ve Sněmovně umožnila schválení odkládané normy, která má mimo jiné umožnit ministerstvu průmyslu návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu. Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. Během více než čtyřhodinové senátní debaty se mluvilo o cenách ve výši 50 až 70 eur za megawatthodinu.

Skupina senátorů kolem Lukáše Wagenknechta (za Piráty) se do zákona pokusila vsunout zastropování ceny elektřiny z jádra. Wagenknecht to zdůvodnil tím, že v případě dalších obnovitelných zdrojů takový strop stanoven je. „Zavést strop znamená, že ten projekt bude rentabilní pro stát i pro společnost,“ uvedl senátor. Havlíček ale tento návrh označil za „megasocialismus“, který by celý projekt zabil. Podle ministra nelze nyní stanovit cenu pro rok 2036, kdy by měl být nový reaktor spuštěn. Senátorův návrh počítal také s tím, že by zákon bylo možné použít pro malé modulární reaktory, o což se neúspěšně snažili už Piráti ve Sněmovně.

Wagenknecht rovněž upozornil na to, že na přípravě projektu se podílela firma ÚJV Řež, tedy dceřiná společnost ČEZ, přičemž tuto firmu z menší části vlastní společnost Škoda JS, jejímž skutečným vlastníkem je ruský Gazprombank. Zákonem zaváděné bezpečnostní záruky jsou proto podle senátora pouze „šidítkem“. Pro zamítnutí zákona, které požadoval senátor STAN Mikuláš Bek, hlasovalo jen deset členů horní komory. Proti zákonu se postavily ekologické organizace Hnutí Duha a Calla, podle nichž „norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům“.

Senát na podnět třebíčské senátorky Hany Žákové (STAN), do jejíhož obvodu Dukovany patří, doporučil vládě, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v ČR vypsala „mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistilo co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost ČR, která bude dbát na co možná nejvyšší zapojení českých subdodavatelů a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro odběratele i národní hospodářství“.

Vláda už v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Cenu zakázky bude podle Havlíčka možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun.