Za vraždou Gruzínce v Berlíně může stát Rusko, Německo vyhostí dva diplomaty

Vražda Gruzínce v Berlíně

Za vraždou Gruzínce v Berlíně může stát Rusko, Německo vyhostí dva diplomatyNOVÉ
Rus podezřelý z vraždy Gruzínce Foto:

Foto: Berlínská policie

Svět

Echo24

Německo v souvislosti se srpnovou vraždou Gruzínce v Berlíně vyhostí dva ruské diplomaty. V tiskové zprávě tom informovalo německé ministerstvo zahraničí. Právě Moskva za vraždou podle vyšetřovatelů může stát. Případ, který připomíná loňský pokus o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, převzalo německé nejvyšší státní zastupitelství. Kreml podíl na činu odmítá a za vyhoštění diplomatů hrozí odvetou.

Čtyřicetiletý Zelimchan Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti opakovaně střelil do hlavy. Podezřelým z vraždy je devětačtyřicetiletý Rus Vadim Sokolov, který je ve vazbě.

Německá média od počátku informovala o řadě podezřelých okolností, které ukazují na to, že by za vraždou mohly stát ruské nebo čečenské státní úřady. K tomuto názoru se nyní přiklonilo i nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož pro to existuje dostatek indicií.

Německé ministerstvo zahraničí, které Changošviliho nyní označuje jménem Tornike K., svůj středeční krok vůči Rusku zdůvodnilo tím, že přes opakované a důrazné výzvy Berlína Moskva nedostatečně spolupracovala při snahách čin vyjasnit. Spolková republika nevyloučila, že sáhne i k dalším krokům. Záleží na dalším vyšetřování.

Ruské ministerstvo zahraničí na vyhoštění diplomatů odpovědělo prohlášením, že přijme „komplex odvetných opatření“. V diplomatické praxi bývá obvyklou reakcí reciproční vyhoštění diplomatů druhé strany. Ministerstvo uvedlo, že vyhoštění diplomatů z Německa je nepodložený a nepřátelský krok, a upozornilo, že „politizovaný přístup k vyšetřování (berlínské vraždy) je nepřípustný“.

Magazín Der Spiegel už v srpnu uvedl, že podezřelý Sokolov má číslo pasu, které ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU. Podezřelé jsou ale i další okolnosti. Nejvyšší státní zastupitelství vychází z toho, že se Vadim Sokolov ve skutečnosti jmenuje Vadim K. Po tom kvůli podezření z vraždy z roku 2013, jejíž provedení je nápadně podobné zastřelení Changošviliho, od dubna 2014 až do července 2015 pátraly ruské úřady. Jen dva měsíce poté, co smazaly informaci o pátrání, byl poprvé vystaven osobní doklad na jméno Vadim Sokolov. Podle německých médií je tak možné, že muže ruské úřady našly, a posléze naverbovaly.

Aby Sokolov získal vízum do schengenského prostoru, doplnil letos svou žádost potvrzením zaměstnavatele – firmy ZAO RUST. Její šéf a účetní mu potvrdili, že v ní pracuje jako stavební inženýr. Podle ruského obchodního registru je ale firma od letošního dubna v „reorganizaci“ a loni měla jediného zaměstnance. Číslo faxu na ZAO RUST je stejné jako číslo na dvě firmy spadající pod ruské ministerstvo obrany.

Do Berlína Sokolov dorazil přes Paříž a Varšavu, kde se 22. srpna kolem 8:00 odhlásil z hotelu. Co dělal od té doby do činu o den později v 11:55 zatím není jasné. Vyšetřovatelé ale nemají žádné indicie, že by byl Sokolov v Berlíně už před 22. srpnem, aby oběť sledoval a čin připravil. Je tedy možné, že tak učinil někdo jiný.

Changošviliho, kterého se už v roce 2015 v Gruzii někdo pokusil zavraždit, německé úřady nejprve na základě informací Moskvy vedly jako nebezpečného islamistu, postupně ho ale přestaly sledovat, protože se jim nejevil podezřelý.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Policie hledá svědky berlínské vraždy Gruzína, zveřejnila snímky podezřelého Rusa