„Každou noc jsme zabili nejmíň deset Rusů,“ tvrdí partyzáni z Chersonu

HNUTÍ ODBOJE

„Každou noc jsme zabili nejmíň deset Rusů,“ tvrdí partyzáni z Chersonu
Lidé oslavují osvobození Chersonu od okupantů. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Odpor proti ruské okupaci se ve více než čtvrtmilionovém Chersonu projevoval různě: veřejnými protesty a předáváním informací ukrajinské armádě, ale i „lovem“ na ruské vojáky, kolaboranty a představitele okupační správy. Server CNN získal svědectví několika členů odboje, kteří během dlouhých měsíců okupace bojovali s ruskými vojáky.

„Svou roli v tom sehrál adrenalin. Neměl jsem strach ani čas přemýšlet,“ řekl jeden z bojovníků, vystupující pod přezdívkou Archie. „Prvních pár dní jsem se cítil velmi špatně, ale pak jsem si uvědomil, že jsou to moji nepřátelé. Přišli do mého domu, aby mi ho vzali.“ Archie má výcvik ve smíšených bojových uměních a nosil u sebe už před válkou nůž. Pro CNN popsal, jak poprvé na ulici zabil dva opilé ruské vojáky. „Prvního jsem vyřídil hned [když močil u strany silnice], druhého jsem dostihl a na místě ho zabil,“ uvedl Archie. Pravdivost jeho slov potvrdila ukrajinská armáda a zpravodajské služby.

Později se podle Archieho začali individuální partyzáni organizovat do skupinek a větších celků, které spolupracovaly i s ukrajinskou armádou. „Měli jsme spoustu chytrých partyzánů. Každou noc bylo zabito nejméně deset Rusů,“ dodal Archie.

„Mám kamaráda, se kterým jsme jezdili po městě a hledali shromáždění ruských vojáků,“ řekl. „Kontrolovali jsme jejich hlídkové trasy a pak jsme všechny informace předávali klukům na frontě a oni věděli, komu mají předat další informace,“ popsal práci odboje.

Další z partyzánů, vystupující jako Ihor, zase převážel zbraně a poskytoval ukrajinské armádě informace o pohybech Rusů. „Když jsme něco našli, viděli to, vyfotili jsme to nebo natočili na video a poslali ukrajinským silám, které se pak rozhodly, jestli na to udeří, nebo ne,“ vysvětlil. Podle něj takto Ukrajinci jednou po jeho tipu vybombardovali skladiště zbraní a techniky.

Oba muži byli Rusy krátce zadrženi a mučeni, ale nakonec byli propuštěni. Rusové totiž nevěděli, jak rozsáhlé partyzánské činnosti se oba věnují. „Dostal jsem se tam až potom, kdy tam lidi ubíjeli k smrti,“ prohlásil Ihor. „Zarazili mi taser do nohy, používají ho na uvítanou. Jeden z nich se mě zeptal, proč mě přivezli, a další dva mě začali mlátit do žeber,“ popsal.

Velkou roli sehráli partyzáni i podle ukrajinského komanda speciálních sil „Bratstvo“. Místní obyvatelé se podle členů komanda ukázali jako ochotní a spolehliví informátoři v oblastech okupovaných ruskými jednotkami. Vojáci také zjistili, že ukrajinští partyzáni bojovali v okupovaných oblastech po celou dobu války a vyhazovali do povětří ruské vybavení.

„Nevíme, odkud se objevili,“ řekl o partyzánech velitel praporu Oleksij Seredjuk, ale dodal, že je dobrým zvykem udržet partyzánské buňky autonomní, aby se zabránilo odhalení nepřítelem. Více jsme o tom psali zde.

 

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články