Týdeník Echo: V čem se lišíme od Švýcarů, jak se změní EU a dějiny ledu

Titulním tématem letošního 6. čísla Týdeníku echo je bydlení. O něm hovoří s Lenkou Zlámalovou Miroslav Šik, syn Oty Šika, architekta ekonomické reformy  z let, kdy se zdálo, že by komunismus mohl mít lidskou tvář. Architekt Šik, jenž vystudoval a pracoval ve Švýcarsku, „popisuje, proč je krize bydlení, která nyní patří v Praze k nejhorším v Evropě, fenoménem všech velkých prosperujících metropolí a jak se jí dá čelit.

Šik vysvětluje na vlastních zkušenostech, jak město ničí stěhování bank, firem a úřadů na periferii“. Řeč přijde i na to, že „premiér Andrej Babiš chce teď stavět na periferii v Letňanech centralizované úřednické městečko“. Miroslav Šik na to říká: „Ty centrály firem a kampusy na periferii jsou pro město úplná katastrofa. To, co chce pan premiér v Letňanech, je klasický kampus. Hrůza. Třicet let jsem učil na univerzitním kampusu ETH za Curychem. Katastrofa. Je to stejná konina jako satelitní městečka. Pozdní ozvuky moderny. Z města ven a koncentrace. Nechápu, co pan premiér dělá. Úplně se zbláznil. Děláme stejnou chybu jako mnoho jiných před námi. Asi si myslí, že bude mít všechny lidi pod kontrolou. Že se to zlevní. Ale ti lidé budou izolovaní, nikdo tam za nimi na schůzku nepřijde.“

Nad tím, jak květnové volby do Evropského parlamentu změní Evropskou unii, se zamýšlí Petr Holub v článku se sugestivním titulkem Konec Evropy: „Už za čtyři měsíce bude vyřazena z provozu Evropská unie. Nezničí ji vnější nepřítel, rozpadne se zevnitř v důsledku květnových voleb do Evropského parlamentu. Takový je smysl varování třiceti evropských spisovatelů a filozofů z minulých dní. Eurovolby před pěti lety vyhrál ve Velké Británii odpůrce jednotné Evropy Nigel Farage a výsledkem byl brexit. Teď v řadě dalších zemí zvítězí Farageovi nástupci a záhy se brexitová epidemie rozšíří po celém kontinentu. Co se začalo stavět po válce, skončí v troskách. Tak tedy vypadá katastrofická vize, existuje ovšem mnohem méně dramatická vyhlídka. Kyvadlo evropské politiky se přesouvá směrem doprava, možná víc než kdykoli předtím. Nervozita a dojem, že se blíží konec světa, nabývá na síle mezi intelektuály, kteří vždy měli blíže k levicovým vizím.“

Geolog Václav Cílek se v eseji Dějiny ledu pozastavuje nad něčím dnes již dávno samozřejmým, totiž nad výrobou ledu. V době „předleničkové“ ovšem dávala led lidem jen příroda. Vzácná komodita se dopravovala do míst, kde o ni byl zájem, s rozvojem lodní dopravy se led začal posílat z kontinentu na kontinent. A dalo se na něm zbohatnout.   

To je jen malá ukázka témat z nového čísla Týdeníku Echo.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.