KOMENTÁŘ
1
OBNOVA UKRAJINY
Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů Kč), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) ...
22:52
22:14
21:37
20:49
20:04
19:26
18:43
18:26
18:05
17:23
Vládní koalice zvyšuje schodek s neuvěřitelnou lehkostí. Nejdříve na 200 miliard, pak na 300 a v pondělí poslala sněmovně třetí rozpočtovou novelu s deficitem 500 miliard. Pokud bude v trendu pokračovat, příště se dostaneme k 800 miliardám. Jinými slovy, poslední novela rozpočtu je dost neurčitá a vágní na to, aby vzbudila obavu, že poslední nebude.
Osten pochybnosti lze popsat jednou větou. Ministerstvo financí vyrobilo rozpočtovou novelu se schodkem 500 miliard z předpokladu, že se hrubý domácí produkt letos sníží o 5,6 procenta. Ovšem OECD před dvěma dny vydala prognózu, podle níž se zdejší ekonomika propadne o 9,6 procenta. Tím vypadnou další daňové příjmy a bude třeba další revize.
Třetí novela rozpočtu se prohloubení očekávaného propadu nevěnovala. Na straně příjmů škrtala 63 miliard, vesměs tím ale jenom zohlednila zákony, které ve zběsilém tempu už dříve prošly sněmovnou. Nejvíc, skoro o 18 miliard, se rozpočtové příjmy sníží odpuštěním sociálního pojištění podnikům v programu Antivirus. Druhý největší výpadek znamená 16 miliard na dani z přidané hodnoty. Ministerstvo financí s těmito penězi počítalo, protože nový daňový řád měl prodloužit lhůtu na vrácení přeplatků DPH o patnáct dnů. Během krize ovšem Senát takovou změnu nepřipustil. O dvanáct miliard rozpočet přijde tím, že zvláště velké podniky mohou zpětně uplatnit daňovou ztrátu. O dalších pět miliard se zvýší náklady na kompenzační bonusy pro malé podnikatele, které tak překročí 25 miliard. Na osm miliard přijde zrušení daně z nákupu nemovitosti.
Vedle toho vyrostou o 137 miliard výdaje. Vláda se příliš nenamáhá vysvětlováním, na co tyto peníze půjdou. Ve stručném, čtyřstránkovém vysvětlení třetí rozpočtové novely se poslanci dočtou jen větu, že posílí rozpočtovou rezervu na překonání koronavirové krize. Ministryně financí Alena Schillerová kromě toho na stránkách svého úřadu označuje za jejich hlavní účel „masivně podpořit investice, a to především investiční akce obcí a krajů“. V rozpočtové rezervě dosud bylo 134 miliard, ze kterých se především hradily náklady na zvládnutí epidemie, na vyšší sociální dávky, vedle toho vznikla záloha na výpadky zdravotního pojištění. Nezapomnělo se ovšem na nejsilnější zájmové skupiny, proto miliardy proudily do velkých státních nemocnic a potravinářských podniků.
Stát se chová jinak než v roce 2009, kdy ministr financí Eduard Janota zabránil deficitu překročit dvousetmiliardovou hranici zvýšením daní a škrty ve výdajích vlády na provoz. Dnes stojí občan vstříc všeobjímající náruči pečovatelského státu, který zaplatí všechno každému, kdo má dost trpělivosti překonat byrokratické nástrahy. Dvě stě miliard není v této souvislosti pro rozpočtový schodek žádná hranice, a srovnání s rokem 2009 dokonce ukazuje, že přesvědčivou hranicí nemusí být ani 500 miliard.
Není pochyb, že propad rozpočtových příjmů během krize vzniká samočinně v důsledku nižších příjmů populace, poklesem zisku firem a omezením spotřeby. V krizovém roce 2009 se snížil hrubý domácí produkt o 4,8 procenta a důsledkem bylo, že daňové příjmy nominálně klesly o 11 procent, příjmy z pojistného o tři procenta. Dnes ministerstvo financí optimisticky předvídá propad 5,6 procenta HDP a jen o málo větší výpadek v příjmech. Na daních se vybere proti loňsku o 14 procent méně, na pojistném o pět procent. Nezní to úplně věrohodně ani v případě, že se ekonomický propad udrží poblíž pěti procent. Většinu letošního výpadku daňových příjmů vysvětlují různé druhy daňových slev, odpustků pojistného, snižování daňových sazeb a rušení celých daňových titulů. Jednou větou, ve schodku se mohou objevit další stovky miliard.
Vládní politika se ve třetí novele zákona o státním rozpočtu projevuje jako dobrodružný podnik. Rodinné, obecní i podnikové rozpočty se díky přísunu státem vypůjčených peněz udrží nad vodou i během vypnutí ekonomiky a záhy začnou fungovat úplně stejně jako před krizí. To znamená, že se už na podzim obnoví prosperita a tím se také najdou peníze na splácení státních dluhů. Tento plán potvrzuje nenápadná věta rozpočtové novely, podle níž u daní z příjmů od zaměstnanců ministerstvo financí „očekává v návaznosti na očekávaný růst objemu mezd a platů pro rok 2020 a z důvodu mírné progrese daně meziroční autonomní růst o 3,9 procenta“. To by mimo jiné předpokládalo, že díky všemožným vládním podporám takřka nikdo nepřijde o práci a také platy se nebudou snižovat. Nezbývá než věřit, že vládě plán vyjde.
PROBLÉMY ŠVÝCARSKÉ BANKY
