Brusel má problém, jmenuje se Babiš

Přitažené za vlasy vypadá tvrzení, že se miliardář Andrej Babiš stal premiérem za peníze z Bruselu. Ovšem právě jeho pravdivost prověří kontrola Evropské komise, která dorazí do Prahy ve třetím lednovém týdnu.

Experti z Bruselu vydrží v Praze od pondělka do pátku, prohlédnou dokumentaci o dotacích pro premiérovu firmu Agrofert v letech 2012–2018 a část z ní si vezmou s sebou. Dokud nedojdou k nějakému závěru, nebude Evropská unie dotace Agrofertu proplácet.

Hned v neděli se sejde výbor Babišovy strany ANO, aby vybral lídra pro Evropské volby, které proběhnou koncem května. Obecně se očekává, že kandidátku povede stávající europoslankyně Dita Charanzová, ovšem do čela kampaně se jako lídr postaví sám Babiš.

Až do voleb budou jedna za druhou následovat další události, které se budou točit okolo spojení Evropská unie – Agrofert – Česká republika. Politici Evropského parlamentu ani jinde v Evropě totiž nemohou přehlédnout, že největším příjemcem eurodotací vůbec se v minulých letech stala firma, kde je podle dostupných informací beneficientem český premiér.

Vysvětlit, jak je možné, že na daních obyčejných lidí nejvíc vydělává šéf jednoho z členských států, budou chtít europoslanci v čele s německými křesťanskými demokraty a Zelenými ze států Beneluxu. Ve volební kampani hodlá téma zneužívání dotací na podporu miliardářů s politickými kontakty zdvihnout také lídr evropských sociálních demokratů Frans Timmermans.

Europoslanci také budou ještě před volbami schvalovat unijní rozpočet na léta 2021–2027 a zkušenosti s českým premiérem mohou přispět k tomu, že zakážou zemědělské dotace vyplácet velkým koncernům. To by postihlo několik desítek velkých českých zemědělců v čele s největším Agrofertem, a proto je jisté, že čeští diplomati proti tomu budou bojovat do poslední kapky krve. Ovšem právě zkušenosti s Českou republikou mohou přispět k tomu, že se povinné limity pro bohaté zavedou v celé Unii.

Když Brusel sponzoruje oligarchu

Není pochyb, že dotační linka z Bruselu do Prahy-Chodova, kde má kanceláře Agrofert, dosud fungovala k naprosté spokojenosti Babišových manažerů. Třeba pekárna Penam loni inkasovala stomilionovou dotaci pro linku na výrobu toastových chlebů poblíž Průhonic. O to víc peněz Penamu zbývalo, aby mohl převzít největšího konkurenta United Bakeries, a ovládnout tak polovinu tuzemského trhu s pečivem. Proč se právě peníze z Bruselu staly hlavní konkurenční výhodou pro firmu zdejšího premiéra, tak zní jedna z otázek, kterou by kontrola z Bruselu měla zodpovědět.

Z pohledu manažerů Agrofertu je naprosto v pořádku, že se jejich šéf stal politikem. Je pravda, že založení strany a její provoz něco stojí, pořád to ale zdaleka nedosahuje objemu příjmů, který koncernu zajišťují státní zakázky od dodávek řepkové nafty přes bioplyn až po těžbu ve státních lesích, nemluvě o miliardových daňových slevách pro chemické továrny a o tom, že náklady na ANO hravě pokryjí samotné evropské dotace. Agrofert ročně čerpá z Bruselu jen na zemědělství okolo miliardy a dotační příjmy se nápadně zvýšily poté, co vláda v roce 2014 vyhlásila program investičních dotací velkým zemědělským a potravinářským firmám.

Od chvíle, kdy ANO vstoupilo do vlády, už české úřady jen trpně přihlížejí, jak se peníze ze státní pokladny přelévají do pokladny Agrofertu. Babiš se ovšem stal v pravý čas premiérem. Nejde jen o to, že se z této pozice lépe čelí policejnímu vyšetřování ve věci dotačního podvodu. Také může umravnit bruselskou byrokracii, která se teď dokonce vypravila do České republiky, aby zjišťovala, jestli nejsou eurodotace zneužívány k akumulaci miliardových majetků. Český premiér se k tomu postaví čelem a jistě k tomu v Evropské radě i jako lídr volební kampaně ANO řekne své.

Proto má kontrola Evropské komise nápadný politický rozměr. Současný tuzemský model rozdělování eurodotací poskytuje firmám premiéra konkurenční výhodu před ostatními, to je zřejmé. Ovšem dotace také umožnily shromáždit na účtech Agrofertu kapitál, který zajišťuje konkurenční výhodu ANO proti ostatním politickým stranám. Kdo z politických konkurentů ANO má neomezený rozpočet na kampaně a při ruce několik celostátních deníků a nejposlouchanější rozhlasovou stanici? Zjednodušeně řečeno, miliardové sponzorské dary od Evropské unie dosadily Babiše do čela českého státu.

Jednou provždy

Evropská komise se s problémem Babiš zatím vypořádala pouze tím, že na nátlak europoslanců zastavila proplácení dotací firmám Agrofertu – to se však zřejmě netýká tzv. nárokových dotací pro zemědělce, které mají v penězovodu do Chodova největší podíl. Tváří v tvář českému případu by ovšem komise měla nabídnout dlouhodobé řešení. Hodilo by se pravidlo, jež by zabránilo, aby měly k evropským penězům přístup velké firmy ze zemědělství i průmyslu, a také z rozhodování o eurodotacích důsledně vyloučilo všechny, kdo se s jejich pomocí dostali na vysoká místa v politice, samozřejmě včetně jejich podřízených. Češi jsou sice exemplárním případem, ale nejsou v Evropě jediní. Například Litvu řídí vláda Rolnické strany, jejímž předsedou není nikdo jiný než majitel firmy Agrokoncernas a jeden z největších tamních příjemců zemědělských dotací Ramūnas Karbauskis.