961 milionů ve střetu zájmů. EU má strach zablokovat Agrofertu dotace

961 milionů ve střetu zájmů. EU má strach zablokovat Agrofertu dotace
Trestně stíhaný předseda české vlády Andrej Babiš. Foto: Foto: Jan Zatorsky
Ekonomika

ECHOPRIME

Petr Holub

Výsměch nebývá součástí statistických přehledů. Přesto výčet evropských zemědělských dotací pro Agrofert za rok 2019 obsahuje ironickou notu. Holding premiéra Andreje Babiše inkasoval v minulém roce 961 milionů korun, zhruba stejnou částku jako v předchozích třech letech. Tím se připomíná večerní zasedání europarlamentu z 12. prosince 2018, na kterém komisař Günther Oettinger oznámil, že Evropská komise už „nevyplatí žádné dotace“ firmám spojovaným s českým předsedou vlády, dokud se nevyjasní jeho střet zájmů. Co víc, žádné dotace nebyly vyplaceny už od druhého srpna, kdy začala v Evropské unii platit nová, přísnější pravidla.

Oettinger už není komisařem, Babišův střet zájmů ale mezitím potvrdily dva evropské audity. Přesto Agrofert dostal každoroční zemědělskou miliardu a další peníze zřejmě do své potravinářské a chemické divize. Tím se evropské úřady zesměšnily. Ještě zajímavější je okolnost, že Babišovi ustoupily, protože z něho mají strach.

Seznam dceřiných firem Agrofertu, které dostaly dotace, byl loni jako vždy impozantní. Na podporu od dvou milionů nahoru si sáhlo jedenašedesát podniků. Dvě místa na stupních vítězů tentokrát získaly společnosti Česká vejce Farms z Chebu a Schrom Farms z Novojičínska, první z nich dostala na stavbu drůbežárny 57 milionů, druhá o deset milionů méně. Třetí Alimex z Nezvěstic na jižním okraji Plzně inkasoval skoro 40 milionů a byl nejlepší z těch agropodniků, které většinu dotací pobírají jako přímé platby na výměru obhospodařované půdy a počet chovaných zvířat. Alimex tím za sebou nechal velkostatky jako Kladrubská, a. s., hospodařící na sever od Plzně, i Zemos se sídlem v jihomoravských Velkých Němčicích. Alimex vyhrál, i když má k dispozici „jen“ 5 tisíc hektarů, a o deset milionů za sebou nechal dosavadního suveréna Agro Jevišovice ze znojemského okresu, který přitom inkasuje podporu na 8 tisíc hektarů. Jevišovičtí zemědělci však část dotací na plochu nestihli do konce roku vyčerpat.

Čistý výnos 961 milionů není úplný, pokud se nezapočtou zemědělské dotace, které Agrofert inkasuje na Slovensku a které loni v přepočtu dosáhly 150 milionů korun. Unikátní postavení mezi příjemci dotací v Česku dokládá i fakt, že premiérova firma inkasovala skoro stejně jako pět jeho největších konkurentů dohromady. Spojeným farmám miliardáře Radovana Vítka a společnosti Agro Měřín, které patří magnátovi z Vysočiny Gabrielu Večeřovi, přišlo loni z evropského rozpočtu 242, respektive 223 milionů, exministr zemědělství Jiří Milek i šéf agrární komory Zdeněk Jandejsek získali něco přes 180 milionů a výčet nejbohatších doplnil s dotačními příjmy 164 milionů britský koncern Spearhead, který působí na jižní Moravě a Vysočině.

Celou analýzu Petra Holuba si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: ECHO24