Vláda má na noze těžkou kouli povinných výdajů. Reálně rozhoduje jen o čtvrtině rozpočtu
státní rozpočet
NOVÉ
Foto: Facebook Aleny Schillerové
Výdajů, o kterých nemá vláda Andreje Babiše (ANO) ani šanci rozhodovat, jsou více než tři čtvrtiny z celého státního rozpočtu. Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, které je stát povinen platit, bude příští rok přitom ještě vyšší. Vládě se tak neustále zmenšuje finanční prostor, ve kterém může manévrovat v případě špatné ekonomické situace. Nezbývají peníze ani na důležité investice.
Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálního návrhu rozpočtu, který v pondělí schválila vláda. „Pro budoucnost je zvlášť varovný plánovaný nárůst mandatorních výdajů o více jak 7%, které se už blíží hranici 900 mld. Kč,“ uvedl pro Echo24 ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Před nebezpečným trendem varuje i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úřad ve svém stanovisku píše, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu loni vzrostly dokonce na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích. NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.
„Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké ‚povinné‘ výdaje,“ varuje NKÚ. Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.
Mandatorní výdaje – jde o prostředky, které musí vláda vynaložit ze zákona. Nemůže volně rozhodovat o jejich výši. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti atd.
Ostatní mandatorní výdaje jsou např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.
Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru a duchovních, investiční pobídky aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací.
Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. „Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu,“ sdělil tiskový odbor ministerstva.
Podle návrhu, který v pondělí schválila vláda, mají být příští rok celkové výdaje státního rozpočtu 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek by tak měl být 40 miliard korun. Na výdaje vyplývající ze zákona, jako je například podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, podpora stavebního spoření nebo příspěvky politickým stranám, by mělo putovat příští rok 832,5 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 7,3 procenta. Na výdaje vyplývající ze smluvních závazků, kam patří například odvody do rozpočtu EU nebo platby mezinárodním organizacím, půjde 52,6 miliardy korun.
Mandatorní výdaje musí vláda vynaložit povinně. Jsou stanoveny totiž zákonem, nebo vyplývají z jiných pevně daných smluv a závazků. „Přes 40 procent státního rozpočtu tvoří výdaje na sociální dávky. Vzhledem k současným plánům vlády lze předpokládat, že v budoucnu to bude ještě víc,“ uvedl ve vyjádření zaslaném Echo24 ekonom BHS Štěpán Křeček.
Předseda klubu TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek již dlouhodobě upozorňuje, že není snadné mandatorní výdaje v budoucnu omezovat. „Je zřejmé, že v dobrých časech vláda ani nereformovala, ani nešetřila, ani neinvestovala, ale zvyšovala dlouhodobě závazky mandatorního a kvazimandatorního charakteru. Mandatorní výdaje se dají škrtat jedině tak, že se změní legislativa. To je o reformách penzijního systému, zdravotního systému, sociálního systému. To je to, co ta vláda měla dělat, dokonce to slibovala, ale neudělala nic,“ řekl Kalousek již dříve pro Echo24.
