Češi chtějí zimní čas, Němci letní. Evropa se jen těžko shodne na změně
sjednocení času
NOVÉ
1
Jak dlouho si Evropané počkají na konec každoročních jarních a podzimních změn času, který v letošním roce iniciovala Evropská komise? Podle původního návrhu komise k němu mělo dojít už v tomto novém roce. Termín se však s největší pravděpodobností dodržet nepodaří – proti mluví zejména neshody na tom, který čas by měl být v rámci Evropy zachován.
Zatímco česká vláda preferuje zachování zimního času, sousední Němci by naopak rádi zachovali čas letní. Jednání o tom, kdy změny času definitivně skončí, jsou podle ministerstva dopravy, které má v Česku změny času na starost, nyní především záležitostí jednání jednotlivých států.
„Další diskuse se tedy budou odehrávat nyní především na evropské půdě a bilaterálně při jednání ministrů dopravy. O případné podobě veřejných konzultací v rámci ČR bude teprve rozhodnuto,“ uvedl pro deník Echo24 Jakub Stadler z ministerstva dopravy.
Postoj české vlády je jasný od října, kdy se pro zachování zimního času vyslovil ministr dopravy Dan Ťok. „Pokud se mají státy dohodnout na jednom čase, vyžádá si to delší dobu,“ upozornil na možná úskalí Dan Ťok na říjnové debatě ministrů dopravy ve Štýrském Hradci. Ministrova slova potvrdil i premiér Andrej Babiš, „Je to z různých praktických i zdravotních důvodů,“ uvedl tehdy premiér. Jako příklad zmínil to, že „se dětem nechce chodit v létě spát, když je ještě po 21.hodině světlo.“
Posun o tři roky
Podle původních plánů Evropské komise měli Evropané hodiny naposledy přeřídit v březnu 2019. Za reálný termín, v něm by změny mohly skončit, je tak nyní označován rok 2021. „V Rakousku zároveň zaznělo, že rok 2019 je příliš ambiciózní a klaní se až k termínu roku 2021. Změna bude totiž vyžadovat ještě diskusi v rámci jednotlivých zemí, ale také sousedící státy musejí projednat, k jakému času se přiklánějí, aby nedocházelo ke zmatkům,“ doplnil pro Echo24 k průběhu podzimního jednání Jakub Stadler z ministerstva dopravy.
K odložení změn se přiklání i ministr spravedlnosti. „Rakouské předsednictví navrhlo posunutí tohoto zrušení až na rok 2021, což je věc, která by měla asi podporu ČR,“ řekl během projednávání změn v Senátu ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Změny komise iniciovala na základě tzv. unijní konzultace. Té se formou vyplnění internetového formuláře zúčastnilo 4,6 milionů lidí napříč státy EU, pro zrušení střídání času bylo 84 procent z nich. Pro zachování současného stavu se vyslovili pouze lidé z Portugalska, Řecka a Velké Británie.
Zimní, nebo letní?
Návrh Evropské komise počítá s tím, že výběr času ponechá na uvážení každé členské země EU. Proti tomu však vystupují odborníci, jednotné pásmo v rámci Evropy podpořili na konci prosince i čeští senátoři.
Cílem debat je podle politiků i úředníků shoda na jedné variantě napříč Evropou. „Na půdě EU šlo teprve o předběžné mapování pozic jednotlivých států. Všichni zúčastnění mají zájem především na tom, aby se Evropa neproměnila v pelmel časů, a proto je cílem vytvořit koordinační mechanismus, kterým dospějeme ke společné dohodě,“ sdělil deníku Echo24 Jakub Stadler.
Podle vědců zabývajících se výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem je vhodnější zachování zimního času, oznámil Fyziologický ústav Akademie věd ČR. Zimní čas podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Prokázána je podle vědců i jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku a nižším výskytem nádorových onemocnění.
